S T A N O V Y

Stavebního bytového družstva

 

Část I.

Základní ustanovení

Čl. 1

Firma přijala název STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO NÁCHOD a má sídlo v Náchodě, Parkány 311.

 

Čl. 2

1.     Družstvo  je  společenstvím  neuzavřeného  počtu  osob, jehož hlavním cílem je zajišťování a uspokojování bytových potřeb svých členů.

2.     Družstvo  je právnickou osobou, vystupuje  v právních vztazích svým  jménem  a  za  porušení  svých  závazků odpovídá celým svým majetkem.

3.     Družstvo je správcem osobních údajů, které zpracovává pro účely vedení evidence svých členů, pro převody členských práv a povinností, uzavírání smluv o podnájmu a o výměnách bytů, změn příjmení, změn počtu osob bydlících v bytě, podklady pro sdělení k dědickému řízení. Dále pak k soudnímu vymáhání pohledávek svých členů, k žalobám o vyklizení bytů, k návrhům na soudní výkony rozhodnutí. Osobní údaje jsou rovněž zpracovávány pro účely převodu bytů do vlastnictví s následným vkladem do katastru nemovitostí. Pro tyto účely družstvo jako správce osobních údajů eviduje: jméno a příjmení, bydliště, datum a místo narození, rodné číslo a stav.

 

Část II.

Činnost družstva

Čl. 3

1. Činnost družstva je založena na družstevním vlastnictví domů, bytů, objektů s  nebytovými prostorami (garáže, ateliéry), na správě a provozu bytů a na ostatním majetku družstva.

2. Předmětem činnosti družstva je především organizování přípravy a provádění  výstavby,  provoz  bytových  a  nebytových objektů a zabezpečování plnění  poskytovaných s užíváním  bytů a nebytových prostor.

3. V rámci předmětu činnosti družstvo připravuje a zabezpečuje:

a) výstavbu  bytů  v družstevních domech,  rodinných domků a místností nesloužících k bydlení,

b) přidělování družstevních bytů, včetně bytů v rodinných domcích a místností  nesloužících k bydlení do nájmu svým  členům, popřípadě převody rodinných domků do vlastnictví,

c) údržbu, opravy, rekonstrukci a modernizaci bytového majetku a nebytových prostor,

d) poskytování služeb spojených s bydlením svým členům,

e) poskytování služeb spojených s bydlením za úplatu občanům nebo organizacím,

f)  materiálně-výrobní  základnu  pro  údržbu  a  opravy  bytů  a nebytových prostor a pro poskytování služeb spojených s bydlením,

g) práce spojené s přípravou výstavby bytového fondu, technické a občanské vybavenosti  a ve prospěch  zlepšení životního prostředí členů družstev a občanů a to:

- přípravnou a projektovou činnost,

- investorsko-inženýrskou činnost včetně technické pomoci,

h) výstavbu bytového fondu včetně modernizace, výstavbu technické a občanské vybavenosti, zlepšování životního prostředí,

i) údržbu,  opravy a obnovu bytového  fondu, technické a občanské vybavenosti, zeleně  a životního prostředí; v zimních měsících u prací sezónního charakteru i údržbu a opravy nebytového fondu,

j)   činnosti a služby, které zajišťují výstavbu a údržbu:

- autodoprava  a výkony  strojů a  mechanizace včetně  případného zapůjčování,

- provádění předepsaných revizních zkoušek,

- materiálně-technické zásobování,

- výkony skladového hospodářství,

k) činnosti a služby, které zajišťují provoz a správu družstva:

- dodávka tepla a teplé užitkové vody z vlastních kotelen,

- pronájem nebytových prostor,

- provoz prádelen, sušáren a žehlíren,

- technicko-administrativní práce,

l) v rámci další hospodářské činnosti tyto práce a služby:

- obchodní činnost,

- půjčování mechanismů, lešení a jiných základních prostředků,

- vodoinstalatérství,

- klempířství,

- provádění tepelných izolací,

- zednictví,

- provádění staveb, jejich změn a odstraňování,

- silniční motorová doprava,

- zemní práce,

- zámečnictví,

- pokrývačství,

- montáž měřidel,

      - technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany,

            - technicko-organizační činnost v oblasti bezpečnosti práce,

            - správa a údržba nemovitostí.

 

 

 

Část III.

Členství v družstvu

Čl. 4

Vznik členství

Za  člena  družstva  mohou  být  přijati  zletilý občan s trvalým pobytem na území  České republiky a právnická osoba  se sídlem na území  České  republiky.  Nezletilý  občan  se  může  stát členem družstva z důvodu dědění.

 

Čl. 5

1.  Členství vzniká dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena  na  základě  písemné   přihlášky.  K  přihlášce  musí  být připojeno  potvrzení  o  zaplacení  zápisného  ve  výši  300 Kč a členského vkladu ve výšce 6.000 Kč.

2.  Představenstvo je povinno rozhodnout o přihlášce nejpozději na první schůzi v měsíci následujícím  po dni,  kdy byla  družstvu doručena.  Toto rozhodnutí  musí být  členům doručeno doporučeným dopisem.

Družstvo  vrátí zápisné a  základní členský vklad  občanu nebo právnické  osobě, které  nepřijalo za člena, do  30 dnů  ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí.

 

 

Čl. 6

Přechod a převod členství

1.  Smrtí  člena  přechází  jeho  členství  v družstvu na dědice, kterému připadl základní členský vklad  nebo členský podíl. Členem družstva z titulu dědění se může stát i fyzická osoba, která nemá na území  České republiky trvalý pobyt.  Členství právnické osoby přechází i na jejího právního nástupce.

2.  Člen  může  své  povinnosti  a  práva  spojená  s členstvím v družstvu  převést na  fyzickou i  právnickou osobu  se sídlem  na území České republiky.

3.  Členství v družstvu přechází  i dnem vzniku nájmu družstevního bytu na základě dohody o výměně družstevního bytu.

Čl. 7

Společné členství manželů

1.  Vznikne-li jednomu  z manželů  za trvání  manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), vznikne se společným nájmem bytu (nebytového prostoru) i společné členství manželů v družstvu.

2.  Právo společného nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) manželi  i společné  členství manželů  v družstvu  vznikne také v případě přechodu  a převodu členství  na jednoho z  manželů podle čl.6.

3.  Společné  členství  manželů  podle  odst.  1  a  2 nevznikne, jestliže  manželé  spolu  trvale  nežijí.  Právo společného nájmu nebytových  prostor  a  tedy  ani  společné  členství  manželů  v družstvu nevznikne také v případě,  kdy nebytový prostor slouží k výkonu povolání pouze jednoho z manželů.

4.  Ze  společného členství jsou  oba manželé oprávněni  a povinni společně a  nerozdílně. Manželé jako společní  členové mají jeden hlas.

 

 

Přeměna, rozdělení a zánik členství

 

Čl. 8

Přeměna členství

K přeměně členství dochází v těchto případech:

a)  společné  členství  manželů  se  mění  na samostatné členství jednoho z bývalých manželů nebo  na samostatné členství každého z nich v případě uvedeném v čl. 26,

b)  samostatné členství zůstavitele se v případě uvedeném v čl. 22 odst.  2 mění  na  samostatné  členství (nebo  společné členství) každého z dědiců jednotlivých členských podílů zůstavitele,

c)  samostatné členství  jednoho z  manželů, společných nájemníků družstevního bytu, se výměnou družstevního bytu  mění na společné členství manželů,

d)    samostatné členství  nájemníka družstevního  bytu se převodem členských  práv  a  povinností  na  jednoho  z  manželů za trvání manželství mění na společné členství manželů.

 

Čl. 9

Rozdělení členství

K rozdělení členství dochází v  případech rozdělení družstva nebo převodu části jeho majetku, jestliže člen nebo manželé - společní členové  budou  po  jeho  uskutečnění  užívat  nadále byt v jiném družstvu, než nebytový prostor.

 

Čl. 10

Členská práva a povinnosti

Člen družstva má právo zejména:

a)  účastnit  se  osobně  nebo  prostřednictvím  svého  zákonného zástupce  na jednání  a rozhodování členské schůze  samosprávy a prostřednictvím zvolených delegátů na jednání a rozhodování shromáždění delegátů,

b)  být  volen  do  orgánů  družstva,  má-li  plnou způsobilost k právním úkonům,

c) účastnit se veškeré družstevní činnosti a požívat výhod, které družstvo svým členům poskytuje,

d) předkládat návrhy na zlepšení  činnosti družstva, obracet se s podněty,  připomínkami  nebo  stížnostmi,  týkajícími se činnosti družstva k  příslušným orgánům družstva  a být o  jejich vyřízení informován,

e)  na přidělení  konkrétně určeného  bytu (nebytového prostoru), splatí-li  členský  podíl  na  výzvu družstva  a  ve  lhůtě  jím stanovené. U svépomocné výstavby  vzniká členu toto právo úhradou splatné  peněžní  částky  členského  podílu  a  uzavřením písemné smlouvy  o jiném  plnění. Člen  má právo  na vydání  rozhodnutí o přidělení bytu do 30 dnů po vzniku práva na přidělení bytu,

f)  na uzavření  smlouvy  o  nájmu družstevního  bytu (nebytového prostoru)  na základě  rozhodnutí o  přidělení družstevního  bytu (nebytového  prostoru) vydaného  příslušným orgánem  družstva, na základě převodu  členských práv a povinností  nebo jejich části a na základě dohody o výměně bytu,

g)   na  přidělení   bytu  (nebytového   prostoru)  určeného   do vlastnictví zaplacením splatné peněžní  částky členského podílu a uzavřením písemné smlouvy o výstavbě,

h)    na roční  vyúčtování zaplacených  záloh nájemného  a záloh na úhrady  za plnění  poskytovaná s  užíváním bytu  a na  vypořádání podle zásad schválených shromážděním delegátů.

 

Čl. 11

Člen družstva je povinen zejména:

a)     dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva,

b)   uhradit  zálohový  členský  podíl,  popř.  doplatek členského podílu ve stanovené výši a lhůtě,

c)   platit nájemné a úhradu  za plnění poskytovaná s užíváním bytu anebo zálohy na ně,

d)  hradit příspěvky  na činnost  družstva a  hradit poplatky (jednorázové příspěvky) za úkony ve výši určené shromážděním delegátů,

e)  chránit družstevní  majetek, dodržovat  domovní řád, provozní řád nebytových prostor, předpisy o požární ochraně a řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu a řádně užívat plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru),

f)  převzít  byt  na  základě  smlouvy  o  nájmu  bytu,  který je způsobilý k  užívání ve lhůtě  stanovené družstvem, nebo  uhradit družstvu újmu, která mu vznikne opožděným převzetím bytu,

g)  oznamovat  doporučeným  dopisem  členské  evidenci družstva a písemně příslušnému  výboru samosprávy změny týkající  se člena a příslušníků  jeho  domácnosti,  které  jsou  podstatné pro vedení členské  a bytové  evidence a  rozúčtování záloh  úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, zejména  počet osob bydlících v bytě a datum změny, a to nejdéle do  tří dnů poté, kdy dojde ke změně. To platí i o aktuálním  místu pobytu člena (společných členů) pro účely zasílání korespondence.

h)  umožnit pověřeným  zástupcům družstva  po předchozím oznámení zjištění technického stavu bytu (nebytového prostoru),

i)  přispívat na úhradu schodku střediska bytového hospodářství,

j)  podílet se  na úhradě  ztráty z  ostatního hospodaření  a při likvidačním schodku podle rozhodnutí shromáždění delegátů,

k) přispívat podle svých možností k plnění úkolů družstva.

 

Čl. 12

Majetková účast člena družstva

1.   Majetkovou  účast  člena  v  družstvu  tvoří základní členský vklad a členský  podíl.

2.  Základní členský vklad je  pro všechny členy družstva stejný a je  6.000 Kč  s výjimkou  členů -  vlastníků bytů,  pro které  je základní  členský vklad  500 Kč.  Po dobu  trvání členství nemůže majetková účast člena v  družstvu klesnout pod hodnotu základních členských vkladů.

                

Čl. 13

Členský podíl (další členský vklad)

1.  Členským  podílem  je  majetková  účast  člena  na družstevní výstavbě  převyšující základní  členský vklad.  Členský podíl  se neodepisuje.

2.  Zálohovou  výši členského podílu určí  družstvo před zahájením družstevní výstavby tak, aby jeho výška kryla rozpočtem stanovené náklady připadající na byt  (nebytový prostor), který byl členovi přidělen, snížené  o státní příspěvek  poskytnutý na výstavbu,  o úvěr  poskytnutý peněžním  ústavem na  výstavbu, případně  o jiné zdroje financování družstevní výstavby.

3.  Člen je povinen zaplatit zálohový členský podíl před zahájením výstavby ve výši a lhůtě stanovené  družstvem. Tato část členského podílu  se  skládá  ze  základního  členského  vkladu  a  dalšího peněžitého, případně  jiného  plnění,  ve  výšce  připadající  na družstevní byt (nebytový prostor), který má být členovi předán do nájmu. Jiné než peněžní plnění na členský podíl spočívá v hodnotě práce, příp.  v hodnotě věcného  plnění při svépomocné  výstavbě.  Rozsah  této části  členského podílu  je určen  smlouvou o  jiném plnění na členský podíl, uzavřenou mezi družstvem a členem.

4.  V případě  nutnosti zvýšit  zálohu na  členský podíl  je člen povinný  zvýšení  členského  podílu uhradit  ve  výši,  lhůtě  a způsobem stanoveným družstvem.

5.   Po  dokončení  výstavby   vypořádá  družstvo  s  financujícím peněžním  ústavem finanční  zdroje. Po  finančním uzavření stavby rozdělí  družstvo   náklady  a  zdroje   financování  objektu  na jednotlivé byty  (nebytové prostory) a  představenstvo rozhodne o konečné výši členského podílu.

6.  S  rozdělením nákladů a  zdrojů financování na  byty (nebytové prostory) a s rozhodnutím o konečné výši členského podílu seznámí družstvo  člena nejpozději  do  6  měsíců od  finančního uzavření stavby. Rozhodnutí  o  konečné  výši  členského  podílu  musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Proti tomuto rozhodnutí se může člen písemně  odvolat.  Odvolání   nemá  odkladný  účinek.  Nedoplatek členského  podílu je  splatný do  30 dnů  od doručení  rozhodnutí (pokud představenstvo nerozhodne jinak), v této lhůtě je družstvo povinné   uhradit  případný   přeplatek  členského   podílu.  Při svépomocné  družstevní  výstavbě  vypořádá  družstvo  se členem i hodnotu jiného plnění na členský podíl.

7.  Doklad o  rozdělení nákladů  a zdrojů  financování objektu na jednotlivé byty (nebytové prostory) zašle družstvo na vědomí také výboru samosprávy.

8.  Členský podíl  se zhodnocuje  o členem  splacenou část  úmoru úvěru,  poskytnutého  peněžním  ústavem  na výstavbu družstevního objektu.

9.  Pokud nejsou v základním fondu bytového hospodářství příslušné samosprávy   vytvořeny   dostatečné   zdroje   určené   ke  krytí investičních nákladů, předepíše představenstvo družstva dodatečné členské  podíly   a  rozhoduje  o  lhůtě   jejich  splatnosti.  O příslušnou částku se zvýší fond členských podílů samosprávy.

 

 

Čl. 14

Členský podíl uvolněného bytu

1.  Před  uzavřením nájemní smlouvy k  uvolněnému bytu (nebytovému prostoru) určí představenstvo výši členského podílu následujícího nájemce částkou odpovídající hodnotě členského podílu zvýšeného o částku   do  té   doby  splacené   hodnoty  úmoru   úvěru  (všech předcházejících členů) poskytnutého na družstevní výstavbu.

2.     Případný rozdíl  mezi  výší  členského podílu  určeného podle odst. 1  a výší členského podílu  zhodnoceného o členem splacenou část  úmoru  úvěru  vyplacenému  dosavadnímu  nájemci  se zúčtuje způsobem schváleným shromážděním delegátů.

 

Čl. 15

Převod členských práv a povinností

1.  Převod práv  a povinností spojených s členstvím  v družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva.

2.  Členská  práva a povinnosti spojená  s členstvím přecházejí na nabyvatele  ve vztahu  k družstvu  předložením smlouvy  o převodu členství v družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tato smlouva musí být předložena  členské evidenci družstva, a to nejdéle do 3 dnů po uskutečnění převodu.

3.     Tytéž  účinky  jako  předložení  smlouvy  o  převodu členství nastávají, jakmile  družstvo obdrží písemné  oznámení dosavadního člena  (společných členů)  o převodu  členství a  písemný souhlas nabyvatele členství. Toto oznámení musí být předloženo nejpozději do 3 dnů  po uskutečnění převodu a musí  obsahovat veškeré osobní údaje nabyvatele a všech příslušníků jeho domácnosti.

 

Čl. 16

Převod části členských práv a povinností

1.  Člen  může převést část  svých členských práv  a povinností za podmínek  uvedených v  čl. 15  na jiného  člena téhož  družstva v případech:

      a) kdy  nájemce  družstevního  bytu  z  důvodu  dědění, sloučení družstev  nebo převodu  části  majetku  družstva získal  právo na přidělení  jiného bytu  v témže  družstvu nebo  právo takový  byt užívat,

        b) kdy nájemce družstevního bytu získal právo na přidělení jiného bytu v družstvu,

      c)  kdy nájemce  družstevního bytu  (nebytového prostoru) převádí část členských  práv a povinností,  týkající se bytu  (nebytového prostoru).

2.  Předseda představenstva dá souhlas ke vzájemnému převodu části členských  práv   a  povinností  mezi  členy   téhož  družstva  v případech, kdy předmětem převodu jsou práva a povinnosti týkající se  bytů, z  nichž alespoň   u jednoho  dosud nevzniklo  právo na uzavření nájemní smlouvy.

3.  Rozhodnutí předsedy představenstva  musí být členu doručeno do vlastních rukou.

 

Čl. 17

Odstoupení ze svépomocné výstavby

1.  Člen může  odstoupit od   smlouvy o  jiném plnění  na členský podíl.  Odstoupením se  ruší smlouva  o jiném  plnění na  členský podíl  a členovi  zaniká právo  na uzavření  smlouvy o nájmu bytu (nebytového  prostoru).  Ostatní  členská  práva  zůstávají členu zachována.

2.  Družstvo může  rozhodnutí předsedy  představenstva na základě návrhu  členské  schůze  samosprávy  nebo  na  základě  vlastního zjištění (s  přihlédnutím k vyjádření  členské schůze samosprávy)  odstoupit od  smlouvy o jiném  plnění na členský  podíl, jestliže člen:

      a) neplní  přijaté závazky ze  smlouvy o jiném  plnění na členský podíl,

      b) trvale porušuje pracovní kázeň nebo vykazuje bez viny družstva neuspokojivé pracovní výsledky,

      c) zavinil,  že družstvu při  svépomocné výstavbě vznikla  značná škoda nebo podstatné zdržení výstavby.

3.  Odstoupení družstva od smlouvy o jiném plnění na členský podíl může předseda představenstva rozhodnout:

      a)  v případě uvedených v odst. 2  písm. a) a b) jen, dal-li členu výstrahu   doporučeným   dopisem   a   člen   ji   v  dané  lhůtě nerespektoval,

 b)  v  případě uvedeném v  odst. 2 písm.  c) jen, vyzval-li  člena doporučeným dopisem k náhradě způsobené škody a člen této výzvě v dané lhůtě nevyhověl.

4.     Rozhodnutí  předsedy představenstva o odstoupení  od smlouvy o jiném  plnění  na  členský  podíl  musí  být  členu  doručeno  do vlastních rukou. Proti tomuto  rozhodnutí může člen podat písemné odvolání. Odvolání má odkladný účinek.

 

Čl. 18

1.  V důsledku zániku smlouvy o  jiném plnění na členský podíl při výstavbě  svépomocí  má  člen  nárok  na  vrácení  peněžní  části členského  podílu snížené  o základní  členský vklad  a na úhradu hodnoty jiného plnění na členský podíl.

2.  Nárok člena  na vrácení  peněžní částky  členského podílu  (s výjimkou částky rovnající se  základnímu členskému vkladu), jakož i nárok  na úhradu  věcného  plnění  vzniká dnem  následujícím po zániku  smlouvy  o  jiném  plnění  na  členský  podíl  na základě oznámení člena nebo dnem následujícím  po marném uplynutí lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí o  zániku smlouvy o jiném plnění na členský podíl anebo dnem následujícím po doručení rozhodnutí o zamítnutí odvolání.

3.  Člen má nárok na vyúčtování hodnoty osobního plnění do jednoho roku po  finančním vypořádání stavby a  na její úhradu do  30 dnů ode  dne, kdy  byl s  vyúčtováním seznámen.  Družstvo může  tento nárok  uspokojit i  dříve,  není-li  pochyb o  finančním výsledku příslušné stavby.

4.     Při  výplatě peněžní částky členského  podílu a hodnoty jiného plnění  na členský  podíl má  družstvo právo  na započtení  svých splatných pohledávek vůči členu.

 

Čl. 19

Zánik členství

Členství v družstvu zaniká:

a) dohodou

b)   vystoupením

c)   smrtí člena,  pokud jeho  členství  nepřejde  na dědice,  nebo  prohlášením za mrtvého

d)   vyloučením

e)     zánikem družstva

f)        prohlášením konkursu na majetek člena

g)    zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena

h)    pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností

i)         vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností

j)         jiným způsobem stanoveným zákonem

 

Čl. 19a

Zanikne-li  právnická  osoba,  zaniká   tím  i  její  členství  v družstvu.

 

 

Čl. 20

Dohoda

1.  Dohodne-li se  družstvo a  člen na  skončení členství,  končí členství sjednaným dnem.

2.  Dohodu o skončení členství  uzavírají družstvo a člen písemně.

Jedno  vyhotovení  dohody  o   skončení  členství  vydá  družstvo členovi.

 

Čl. 21

Vystoupení

1.  Člen může z družstva vystoupit. Členství zaniká uplynutím doby 2 měsíců. Tato doba začíná  prvním  dnem  kalendářního  měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení z družstva.

2.  Člen,  který  nesouhlasí  s  převodem  svých členských práv a povinností  na  právního  nástupce   družstva,  může  z  družstva vystoupit ke dni,  kdy k tomuto převodu má  dojít, když to oznámí představenstvu do 1 týdne po usnesení shromáždění delegátů. Nárok na vypořádací  podíl je povinný hradit  členovi, který z družstva vystoupil, právní nástupce  družstva do 1 měsíce ode  dne, kdy na něho přešlo jmění družstva.

3.  Oznámení o  vystoupení může   člen odvolat  jen písemně  a se souhlasem družstva.

 

Čl. 22

Úmrtí člena

1.  Zemře-li člen a nejde-li o společné členství manželů, přechází dnem jeho  smrti členství v  družstvu na dědice,  kterému připadl základní členský  vklad nebo členský podíl.  S přechodem členství přechází  na   dědice  i  nájem   družstevního  bytu  (nebytového prostoru),  popř.  právo  na  uzavření  nájemní  smlouvy  o nájmu družstevního bytu (nebytového  prostoru). Nepřešlo-li členství na dědice, zaniká smrtí člena.

2.     Náležely-li zůstaviteli 2 nebo  více členských podílů v jednom a témže  družstvu,  mohou  jednotlivé  členské  podíly připadnout různým dědicům.  Tím se zůstavitelovo  členství v den  jeho smrti přemění na  2 nebo více  samostatných členství (popř.  společných členství manželů) jednotlivých dědiců.

 

Čl. 23

Vyloučení

1. Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena, jestliže:

    a) závažným  způsobem nebo opětovně a  přes výstrahu porušuje své členské povinnosti určené zákonem nebo stanovami,

    b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu, jeho majetku nebo proti členům družstva,

    c)  ke  dni  převodu  bytu  do  vlastnictví  nezaplatil  ve lhůtě stanovené představenstvem základní členský vklad podle čl. 12,

    d) neplatí  nájemné nebo úhradu za  plnění poskytovaná s užíváním bytu po dobu delší 3 měsíců.

 

2.  Představenstvo může  rozhodnout o  vyloučení člena  jen do  3 měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod pro vyloučení, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy tento důvod vznikl.

3.  Je-li  jednání člena, v  němž lze spatřovat  důvod k vyloučení podle odst.  1 písm. b), předmětem šetření jiného  orgánu, začíná lhůta 3  měsíců podle odst. 2  dnem, kdy se družstvo  dozvědělo o výsledku tohoto šetření.

4.  Rozhodnutí  o  vyloučení  z  družstva  musí  být  doručeno do vlastních rukou.  V rozhodnutí o vyloučení  člena z družstva musí být  uveden důvod  podle odst.  1, který  nelze dodatečně  měnit. Členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí představenstva o vyloučení členovi.

5.   Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení má právo podat člen odvolání ke shromáždění delegátů. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dozvěděl nebo mohl dozvědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. Odvolání nemá odkladný účinek.

6.     Soud na  návrh člena,  kterého se  rozhodnutí týká,  prohlásí rozhodnutí shromáždění delegátů o  vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nebo jestliže nabylo řádně svoláno, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nejpozději ale do jednoho roku od jeho konání, zaniká.

7.     Při vyslovení neplatnosti zániku členství podle odst. 6 vzniká poškozenému právo na náhradu způsobené škody.

8.     Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 6, že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat návrh do tří měsíců ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání shromáždění delegátů.

 

Čl. 24

Zrušen

Čl. 25

Členství  zaniká po  zrušení družstva  a ukončení  jeho likvidace dnem výmazu družstva z obchodního rejstříku.

 

Čl. 26

Zánik společného členství manželů

1. Společné členství manželů v družstvu zaniká:

    a) smrtí jednoho z manželů

    b) dohodou rozvedených manželů

    c)  rozhodnutím  soudu  o  zrušení  práva  společného  nájmu bytu (nebytového prostoru) rozvedenými manželi.

2.  Zanikne-li společné členství  manželů v družstvu smrtí jednoho z nich,  zůstává  členem  družstva  a  nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) pozůstalý manžel. Po  rozvodu   manželství  zůstává  členem   družstva  a  nájemcem družstevního  bytu   (nebytového  prostoru)  ten   z  rozvedených manželů,  který  byl  určen   dohodou  rozvedených  manželů  nebo rozhodnutím soudu.

3.  Dohodnou-li  se  po   rozvodu  manželství  rozvedení  manželé - společní  členové družstva,  užívající společně  družstevní byt i nebytový  prostor,  že  jeden  z  nich  bude jako člen družstva užívat družstevní byt a  druhý nebytový prostor, nebo rozhodne-li tak  soud,  zaniká  společné  členství  manželů  jeho přeměnou na samostatné členství každého z nich dnem uzavření dohody nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu.

4.  Společné členství manželů v  družstvu zaniká i převodem jejich členských práv a povinností, jejich písemnou dohodou s družstvem, vystoupením z družstva, vyloučením a zánikem družstva po ukončení likvidace.

 

Čl. 27

Majetkové vypořádání

1.  Zánikem členství podle čl. 19 a 19a vzniká bývalému členu nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl se rovná výplatě   majetkové   účasti   dosavadního   člena   družstva.  U nebydlícího člena se rovná výplatě základního členského vkladu. U nájemce družstevního bytu při zániku jeho členství se vyrovnávací podíl  rovná výplatě  členského podílu,  zhodnoceného o  splacenný úvěr (další členský vklad).

2.  Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím 3 měsíců po  schválení řádné  účetní závěrky  za rok,  ve kterém  členství zaniklo.  Pokud to  hospodářská situace  dovoluje, může  družstvo uspokojit tento nárok nebo jeho část i dříve.

3.  Výplata dalšího členského vkladu (členský podíl zvýšený o úmor úroku  uhrazeného  členem)  je   vázána  vždy  na  uvolnění  bytu (nebytového prostoru).

4.  Zanikne-li nájemní poměr člena k družstvu bez zániku členství, vznikne členovi nárok na výplatu vypořádacího podílu, sníženého o základní  členský vklad  uplynutím  3  měsíců od  schválení řádné účetní  závěrky za  rok, ve  kterém po  zániku nájmu  přestal byt užívat a vyklizený jej předal družstvu.

5.   Kromě  nároku na výplatu vypořádacího  podílu nemá bývalý člen nebo jeho  dědicové z důvodu zániku  členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva.

6.  Při  výplatě vypořádacího podílu započte  družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu.

7.  Zánikem  členství  v  důsledku  převodu  práv  a  povinností, spojených  s  členstvím  nebo  výměnou  bytu nevzniká dosavadnímu členovi vůči družstvu nárok  na vypořádací podíl. Vzájemné nároky si účastníci převodu nebo výměny vypořádají mezi sebou.

8.     Při  převodu bytu do vlastnictví  nájemce nevzniká dosavadnímu členovi nárok na vypořádací podíl, tj. členský podíl a základní členský vklad. V případě, že při převodu bytu do vlastnictví zaplatí vlastník družstvu základní členský vklad a jeho členství  bude trvat nadále,  rovná se vypořádací  podíl při zániku takového členství výplatě základního členského vkladu.

 

Čl. 28

Členská evidence

Družstvo vede  seznam všech svých  členů. Do seznamu  se zapisuje kromě jména,  bydliště   a  rodného  čísla fyzické osoby   i výše jejího základního členského vkladu a výše členského podílu, který splatila.  V seznamu  se bez  zbytečného odkladu  vyznačí všechny změny evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každému, kdo prokáže právní  zájem, aby do  seznamu nahlédl. Člen  družstva má právo  do  seznamu  nahlížet  a  žádat  vydání  potvrzení  o svém členství a obsahu zápisu v seznamu.

 

 

Část IV.

Hospodaření s byty

(Přidělování, nájem, prodej)

Čl. 29

Družstvo  přiděluje svým  členům byty  (nebytové prostory)  podle délky  členství,  pokud  dále  není  uvedeno  jinak. U svépomocné výstavby přihlédne též k potřebám stavby.
 

Čl. 30

Délka členství

1.  Za účelem přidělení bytu se členu započítává délka členství od jeho vzniku, pokud dále není uvedeno jinak.

2.  Délka členství člena, jemuž splynulo členství, se započítává z toho členství, v jehož rámci  dosud nebyla uspokojena jeho bytová potřeba.

3.  Délka členství člena, který  v témže družstvu žádá o přidělení jiného  bytu, než  který užívá  nebo jiné  místnosti nesloužící k bydlení,  se počítá  ode dne  doručení jeho  žádosti o  přidělení jiného bytu.

4.  Délka  členství  člena,  který  se  stal  nájemcem nebytového prostoru  v případech  uvedených v  čl. 26  odst. 3  se pro účely přidělení bytu započítává ode dne přeměny členství.

5.     Délka  členství člena, jemuž byl  převeden byt do vlastnictví, se  pro účely  přidělení bytu  počítá ode  dne registrace smlouvy o převodu vlastnictví.

 

Čl. 31

Přidělování bytů

1.  Byty včetně služebních přiděluje představenstvo podle délky členství a na základě zásad a kritérií schválených shromážděním delegátů.

2.  Představenstvo může dále  přidělit byty bez ohledu na délku členství v případech  hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodů důležitých potřeb bytového družstva. V 1  roce  lze  takto  přidělit  nejméně  1  byt  - nejvýše 10% z celkového počtu přidělených bytů v příslušném kalendářním roce.

3.  Tímto  způsobem lze přidělit byt  i členu, jehož byt,  který v družstvu  užívá, se  stal  neobyvatelným  nebo byl  člen družstva zbaven práva na jeho užívání nesprávným postupem družstva. Rovněž tak  na  základě  návrhu  obecního   úřadu  lze  přidělit  byt  v případech, kdy přidělovaný byt byl uvolněn vyklizením dosavadního uživatele do náhradního bytu poskytnutého obecním úřadem.

4.  Představenstvo  může   na  návrh  výboru  příslušné samosprávy přidělit uvolněný byt členu, který v témže družstevním domě již  užívá byt nevyhovující jeho  bytové potřebě, uzavřel-li člen s  družstvem písemnou dohodu, že  dosud užívaný byt družstvu vrátí.

 

Čl. 32

1.  Před přidělením bytu představenstvo  vyzve písemně člena ke splacení členského  podílu podle  čl. 13  a při  přidělení uvolněného bytu podle čl. 14, popř. k uzavření smlouvy o  jiném plnění na členský podíl při výstavbě svépomocí.  Lhůtu na zaplacení stanoví nejméně 15 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou.

2.     Nesplatí-li člen ve stanovené  lhůtě členský podíl podle odst. 1 nebo  odmítne-li  písemně  přidělení  bytu  anebo  odmítne-li u svépomocné  výstavby  uzavřít  smlouvu  o  jiném plnění, představenstvo mu byt nepřidělí.

 

Čl. 33

Změna rozhodnutí o přidělení bytu

Představenstvo  může  po  dohodě  se  členem změnit své pravomocné  rozhodnutí  o  přidělení  družstevního bytu, jestliže členu  k přidělenému  bytu nevzniklo  právo na  uzavření smlouvy. Nový příděl se považuje za realizaci původního přídělu.
 

Čl. 34

Zrušení rozhodnutí o přidělení bytu

1.  Představenstvo  zruší  své  pravomocné rozhodnutí o přidělení bytu v případě  odstoupení člena ze svépomocné výstavby podle čl.17 stanov.

2.  Představenstvo  může zrušit  pravomocné rozhodnutí o přidělení bytu v případech, kdy:

     a) člen  na výzvu předsedy představenstva  neuhradil ve stanovené lhůtě doplatek členského podílu podle čl. 13,

     b) člen odmítl převzít byt, který je způsobilý k užívání,ve lhůtě stanovené představenstvem.

3.  Rozhodnutí o zrušení právoplatného rozhodnutí o přidělení bytu musí být  členovi doručeno do  vlastních rukou. Proti  rozhodnutí podle odst. 2 se může člen odvolat. Odvolání má odkladný účinek.

4.  V případě  zrušení rozhodnutí  podle odst.  1 vzniká  členovi nárok na majetkové vypořádání podle čl. 27.

5.  V případě  zrušení rozhodnutí  podle odst.  2 vzniká  členovi nárok na vrácení zálohového členského podílu sníženého o základní členský vklad.  Tento nárok vzniká  uplynutím 2 měsíců  po nabytí právní  moci   rozhodnutí,  kterým  bylo   zrušeno  rozhodnutí  o přidělení družstevního bytu.

 

Čl. 35

Družstevní byt, který je uvolněn a vyklizen na základě soudního rozhodnutí, může být představenstvem družstva určen jako byt nájemní nebo byt k prodeji. Nájemní vztah i prodej do vlastnictví musí být realizován dle zásad schválených shromážděním delegátů.

 

Čl. 36

Přidělování vestavěných garáží

1.  Garáže  (garážová  stání)  vestavěné  v  bytovém  domě  anebo přistavěné k němu, přiděluje  představenstvo podle zásad schválených shromážděním delegátů.

2.  Uvolní-li  se garáž (garážové stání)  vestavěná v bytovém domě anebo  přistavěná   k  němu,  může   ji  představenstvo  přidělit některému z dalších uživatelů bytů v tomto domě.

 

Čl. 37

Přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru)

do nájmu na určitou dobu

Představenstvo  může   smlouvou   o  nájmu  přenechat družstevní  byt  (nebytový  prostor)  občanovi,  popř.  právnické osobě,  i když  nepůjde o  člena družstva  v případě,  kdy o  byt (nebytový prostor) nemá zájem žádný  z členů družstva. Stejně tak může  představenstvo  přenechat  byt  (nebytový   prostor)  tomu,  kdo zabezpečuje provoz družstevního domu. V těchto případech nevzniká povinnost  ke  splacení  členského  podílu  podle  čl.  13.  Výše nájemného  a  úhrady  za   plnění  poskytovaná  s  užíváním  bytu (nebytového prostoru) se určí ve smlouvě.
 

Část V.

Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru)

Čl. 38

Vznik nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru)

1. Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) vzniká smlouvou, kterou družstvo  (pronajímatel) přenechává svému  členu (nájemci) do užívání družstevní byt  (nebytový prostor). Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že  smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.

2.  Členovi vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy :

    a)  na základě   rozhodnutí  o přidělení  družstevního  bytu (nebytového prostoru), vydaného příslušným orgánem družstva,

    b)  převodem  členských  práv  a  povinností  podle  čl.  15 nebo převodem části členských práv a  povinností   podle čl. 16,

    c)  na základě dohody o výměně bytu,

    d)  na základě zdědění členského podílu.

3.  Nájemní smlouva  musí  obsahovat  označení předmětu  a rozsah užívání,  výšku  nájemného  a  způsob  výpočtu  úhrady  za plnění spojené  s   užíváním  bytu.  Měla  by   též  obsahovat  i  popis příslušenství a popis stavu bytu. Jestliže nebyla nájemní smlouva uzavřena písemně, vyhotoví se o jejím obsahu zápis.

 

Čl. 39

Práva a povinnosti z nájmu bytu

1.  Se  členem  -  nájemcem  družstevního  bytu  a  s  manželi  - společnými nájemci  mohou na základě  jejich práva v  bytě bydlet jejich příbuzní v  řadě přímé, sourozenci, zeť i  snacha, jakož i osoby, které žijí s nájemci  ve společné domácnosti. Počet těchto osob a  jeho změnu je  povinen člen -  nájemce neprodleně oznámit družstvu i výboru samosprávy - viz čl. 11 písm. g) těchto stanov.

2.  Kromě práva  užívat byt má člen -  nájemce družstevního bytu a na základě  jeho práva i osoby,  které s ním bydlí,  právo užívat společné  prostory  a  zařízení  domu,  jakož  i  požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu.

3.     Nájemci  jsou povinni při výkonu  svých práv dbát, aby  v domě bylo  vytvořeno  prostředí  zajišťující  ostatním  nájemcům výkon jejich práv.

 

Čl. 40

1.  Družstvo je povinno zajistit členu - nájemci družstevního bytu plný  a  nerušený  výkon  jeho  práv  spojených  s užíváním bytu. Zejména je povinno odevzdat mu  byt ve stavu způsobilém pro řádné užívání, v tomto stavu jej udržovat a podle možností i zlepšovat.

2.  Veškeré drobné  opravy v  bytě související  s jeho užíváním a náklady  spojené   s  běžnou  údržbou   hradí  nájemce  (společní nájemci).  Drobnými  opravami  v  bytě  nejsou  opravy  a  výměny elektrických,   vodoinstalačních,   kanalizačních,   plynových  a topných rozvodů (včetně topných  těles), STA, domácích telefonů a vnější nátěry oken. Tyto jsou hrazeny z rezerv domu.

3.  Výbor  samosprávy může z  technických nebo estetických  důvodů stanovit odchylná pravidla  upravující způsob provedení některých drobných oprav nebo běžné údržby bytu.
 

Čl. 41

1.  Neplní-li družstvo  svoji povinnost  odstranit závady,  které brání  řádnému užívání  bytu, nebo  jimiž je  výkon práva člena - nájemce družstevního  bytu ohrožen, má  člen právo po  předchozím upozornění družstva závady odstranit  v nezbytné míře a požadovat od  něho náhradu  účelně vynaložených  nákladů. Právo  na náhradu musí uplatnit  u družstva bez zbytečného  odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do 6 měsíců od odstranění závad.

 

2.  Nepostará-li se  člen -  nájemce družstevního  bytu o  včasné provedení drobných oprav a běžnou  údržbu bytu, má družstvo právo učinit tak po  předchozím upozornění člena na jeho  náklad samo a požadovat od něj náhradu.

    

Čl. 42

Člen nájemce družstevního bytu  je povinen oznámit bez zbytečného odkladu  družstvu  potřebu  těch  oprav  v  bytě,  které  má nést družstvo  a umožnit  jejich provedení,  jinak odpovídá  za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

 

Čl. 43

Člen -  nájemce družstevního bytu  je povinen odstranit  závady a poškození, které  způsobil v domě sám  nebo ti, kdo s  ním bydlí. Nestane-li  se tak,  má družstvo  právo po  předchozím upozornění člena závady a poškození odstranit a požadovat od něho náhradu.

 

Čl. 44

Člen -  nájemce družstevního bytu nesmí  provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě  bez souhlasu družstva, a to ani na svůj náklad.

 

Čl. 45

Družstvo  je  oprávněno  provádět  stavební  úpravy  bytu  a jiné podstatné  změny  v  bytě  pouze  se  souhlasem  člena  - nájemce družstevního  bytu. Provádí-li  družstvo takové  úpravy na příkaz příslušného  orgánu   státní  správy,  je   člen  povinen  jejich provedení umožnit, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

                            

Čl. 46

Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu

1.  Člen - nájemce družstevního  bytu je povinen platit nájemné za užívání  družstevního bytu  ve výši  skutečných nákladů družstva, vynaložených na jeho provoz a správu.

2.  Součástí nájemného je také  částka určená na dotaci rezervy na opravy a údržbu bytového  fondu.

3.  Záloha na  nájemné se platí měsíčně, a to  nejdéle do jeho 15. dne.  Rozdíl  mezi  zálohou  a  skutečnými  náklady  vynaloženými družstvem  na provoz  a správu  bytu za  kalendářní rok  vyúčtuje družstvo se  členem nejpozději do 30.  června následujícího roku. Rozdíl mezi dotací a čerpáním rezervy na opravy a údržbu bytového fondu se do vyúčtování nezahrnuje.

4.  Záloha na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu se platí spolu se zálohou  na nájemné. Rozdíl mezi zálohou a skutečnými  náklady  družstva  na  poskytnuté  plnění  v  průběhu kalendářního  roku  (nebo  pro  zúčtování  určitého  druhu služeb stanoveného  období)  vynaloženými,  vyúčtuje  družstvo se členem nejpozději do 2 měsíců poté, kdy mu bude jejich výše známá.

5.  Výši záloh nájemného a  záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu určuje roční hospodářský plán příslušného střediska bytového hospodářství. Tento hospodářský plán je také podkladem k případné změně výše zálohy stanovené v nájemní smlouvě.

6.  Vyúčtováním zjištěný  přeplatek podle  odst. 3  a 4  družstvo členu  uhradí nejpozději  do šedesáti  dnů po  vyúčtování. V téže době  je  člen  povinen  uhradit  družstvu  vyúčtováním  zjištěný nedoplatek. Nedoplatek může  být uhrazen hromadným příkazem ze sporožirových účtů. Maximální   výši  této úhrady  stanoví představenstvo družstva.

7.  Spolu se zálohou na nájemné  a zálohou za plnění poskytovaná s užíváním bytu hradí  člen na jeho byt připadající  částku úmoru a úroku úvěru poskytnutého družstvu na výstavbu peněžním ústavem.

8.  Nezaplatí-li  člen  -  nájemce  družstevního  bytu  zálohu na nájemné a  zálohu za plnění  poskytovaná s užíváním  bytu spolu s částkou  uvedenou v  odst. 7  do 5  dnů po  jejich splatnosti, je povinen zaplatit družstvu poplatek z prodlení dle platných norem.

 

Čl. 47

1. Člen - nájemce družstevního  bytu má právo na přiměřenou slevu z nájemného,  pokud  družstvo  přes  jeho  upozornění  neodstraní v bytě  nebo v  domě závadu,  která podstatně  nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má člen  i   tehdy,  jestliže  nebyla   poskytována  plnění  spojená s užíváním bytu,  nebo byla poskytována vadně  a jestliže užívání bytu se v důsledku toho zhoršilo.

2.  Stejné právo  má člen  - nájemce  družstevního bytu, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.

3.  Člen - nájemce družstevního  bytu má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pokud je družstvo řádně a včas neplní.

 

Čl. 48

Právo na slevu z nájemného nebo  z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním  bytu  je  třeba  uplatnit  u  družstva  bez  zbytečného odkladu. Právo  zanikne, nebylo-li uplatněno do  6 měsíců ode dne odstranění závad.

 

Čl. 49

Společný nájem družstevního bytu manžely

1.  Společný  nájem  družstevního  bytu  může  vzniknout jen mezi manžely.

2.  Společný  nájem družstevního bytu vznikne,  jestliže za trvání manželství  manželé   nebo  jeden  z   nich  se  stanou  nájemcem družstevního  bytu.  Jestliže  se  stal  nájemcem  bytu některý  z manželů  před uzavřením  manželství, vznikne  společný nájem bytu uzavřením manželství.

3. Totéž platí, vzniklo-li  před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

 

Čl. 50

Běžné záležitosti, týkající se společného nájmu družstevního bytu manžely, může vyřizovat každý z manželů. V ostatních případech je třeba  souhlasu obou  manželů, jinak  je právní  úkon neplatný. Z právních úkonů, týkajících se společného nájmu družstevního bytu, jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně.

 

Čl. 51

Právo společného nájmu družstevního bytu manžely zanikne:

a)  rozvodem manželství v  případě, že nevzniklo společné členství manželů v družstvu,

b)  dohodou  rozvedených  manželů  -  společných  členů družstva, popř. rozhodnutím soudu,

c) smrtí jednoho z manželů,

d) zánikem nájmu družstevního bytu.

 

Čl. 52

1.  Nevzniklo-li  společné členství manželů  v družstvu, má  právo užívat družstevní byt  po rozvodu ten z manželů,  který je členem družstva.

2.  Vzniklo-li  manželům  společné  členství  v družstvu, zůstává členství  a  právo  užívat  družstevní  byt  tomu  z  rozvedených manželů,  který  byl  určen  jejich  dohodou.  Nedohodnou-li  se, rozhodne o tom na návrh jednoho z nich soud.

3.  Zemře-li  manžel a manželé  nebyli společnými členy  družstva, přechází členství v družstvu a nájem družstevního bytu na dědice, kterému  připadl členský  podíl. Zemře-li  manžel a  manželé byli společnými  členy  družstva,  zůstává  členem  družstva a jediným nájemcem družstevního bytu pozůstalý manžel.

 

Čl. 53

Podnájem bytu (části bytu)

1.  Pronajatý byt nebo jeho  část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu  určenou ve smlouvě  o podnájmu nebo  bez časového určení jen s  písemným souhlasem družstva.  Porušení této povinnosti  se považuje za porušení povinnosti podle čl. 23. Ke smlouvě o podnájmu musí být přiložena písemná žádost nájemce o její schválení.

2.  Po  skončení  podnájmu  podnájemce  nemá  právo  na  náhradní podnájem.

 

Čl. 54

Výměna bytu

1.  Člen -  nájemce družstevního  bytu může  uzavřít se souhlasem předsedy  představenstva dohodu  o výměně  bytu. Souhlas i  dohoda musí mít písemnou formu a  musí obsahovat dohodu účastníků výměny o převodu  členských práv  a povinností.  Odepře-li družstvo  bez závažných  důvodů  souhlas  s  výměnou  bytu,  může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle družstva.

2.  Jestliže  člen  -  nájemce  družstevního  bytu  i  nebytového prostoru  vyměňuje odděleně  pouze  byt  nebo nebytový  prostor  s občanem,  který  není  členem  družstva,  orgán  družstva  dohodu neschválí, dokud se tento občan nestane členem družstva.

3.  Jde-li o výměnu bytů v témže družstvu, nabývá dohoda platnosti dnem,  kdy  nabude  právní  moci  rozhodnutí  orgánu  družstva  o souhlasu  s výměnou.  Jde-li o  výměnu bytů  v různých družstvech nebo  o  výměnu  bytu  družstevního  za  byt nedružstevní, nabývá dohoda platnosti dnem, kdy  bude dán souhlas posledním oprávněným pronajímatelem.

4.  Převod členských práv a  povinností na základě dohody o výměně bytů nastane dnem uskutečnění výměny bytů.

 

Čl. 55

1.  Právo  na splnění dohody  o výměně bytů  musí být uplatněno  u soudu do 3 měsíců ode dne,  kdy byl s dohodou vysloven nesouhlas, jinak právo zanikne.

2.  Nastanou-li  dodatečně u některého z  účastníků takové závažné okolnosti,  že  není  možno  splnění  dohody  na  něm spravedlivě požadovat,  může od  dohody odstoupit.  Musí však  tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.

    

Čl. 56

Zánik nájmu družstevního bytu

Nájem družstevního bytu zaniká:

a)   zánikem členství nájemce družstevního bytu podle čl. 19 a 19a,

b)  písemnou   dohodou  mezi  družstvem   a  členem  -   nájemcem družstevního bytu ke dni stanoveném v dohodě,

c)  písemnou výpovědí člena -  nájemce družstevního bytu, ve které musí  být uvedena  lhůta, kdy  má nájem  skončit, a  to nejméně 3 měsíce tak,  aby skončila ke  konci kalendářního měsíce.  Není-li lhůta   uvedena,  skončí   nájem  bytu   posledním  dnem   měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla družstvu,

d)  výpovědí  nájmu družstevního bytu  s přivolením soudu  podle § 711 odst. 1 písm. c), d), e), g), h) občanského zákoníku,

e)  uplynutím  doby  v  případě,  že  nájem družstevního bytu byl sjednán na určitou dobu.

 

Čl. 57

Bytové náhrady

1.  Člen -  nájemce družstevního  bytu, jemuž  zanikl nájem bytu, není  povinen  se  z  bytu  vystěhovat,  dokud  mu není zajištěna odpovídající bytová  náhrada. I bez  zajištění bytové náhrady  je povinen se  z bytu vystěhovat, jestliže  mu není třeba poskytnout ani náhradní byt, ani náhradní ubytování.

2.  Co  se  rozumí   v  konkrétních  případech  bytovou  náhradou stanovuje občanský zákoník (§ 712).

3.  V období  mezi skončením  nájemního poměru  a posledním  dnem lhůty k  vyklizení bytu mají pronajímatel  a osoba, jejíž nájemní poměr  skončil,  práva  a   povinnosti  v  rozsahu  odpovídajícím ustanovením § 687 - 699 občanského zákoníku.

         

Čl. 58

Nájem nebytových prostor

1.  O nájmu nebytových prostor  platí přiměřeně ustanovení o nájmu bytů.

2.  Jde-li o nájem nebytových  prostor, které jsou určeny k výkonu povolání jen jednoho z manželů, právo společného nájmu zanikne.

3.  Nájem  a podnájem nebytových prostor  postavených bez finanční účasti členů upravuje zvláštní předpis.

 

Čl. 59

Zajištění řádného využití bytů

Družstvo dbá, aby družstevní  byty, se kterými hospodaří, byly řádně a účelně využívány k bytovým účelům.

 

Čl. 60

Sloučení bytů

1.  Byt  je možné sloučit se  sousedním bytem (částí bytu)  jen se souhlasem představenstva družstva.

2.  Představenstvo   družstva  povolí  sloučení   zejména  tehdy, jestliže  se tím  dosáhne účelnějšího  využití bytového  prostoru členy domácnosti.
 

Čl.61

Rozdělení bytu

1.  Byt je  možné rozdělit na dva nebo  více samostatných bytů jen se souhlasem představenstva družstva.

2.  Představenstvo  družstva povolí rozdělení  bytu zejména tehdy, jestliže  se tím  dosáhne účelnějšího  využití bytového prostoru. Byt získaný  rozdělením družstvo přiděluje  podle pořadníku. Mimo pořadník přiděluje představenstvo družstva  tento byt, jestliže k rozdělení bytu  dojde na návrh člena  - nájemce družstevního bytu ve prospěch příbuzného v přímé řadě, sourozence nebo jiných osob, žijících s nájemcem ve společné domácnosti po dobu nejméně 3 let, za předpokladu, že jsou členy družstva.

 

Čl. 62

1.  Souhlas  představenstva družstva se  sloučením nebo rozdělením bytu nenahrazuje povolení stavebního  úřadu, které je nutné podle zvláštních předpisů.

2.  V souvislosti se sloučením nebo rozdělením bytu představenstvo družstva  současně přerozdělí náklady  a   zdroje  financování sloučených nebo rozdělených bytů a  určí výšku členských podílů a zůstatek   nesplaceného  investičního   úvěru  připadajících   na příslušné byty.

 

Čl. 63

Členství  v družstvu  při současném  vlastnictví bytu

(nebytového prostoru)

1.  Členové -  vlastníci bytů  mají stejná  práva a  povinnosti s výjimkou  těch,  které  souvisejí   s nájmem  družstevního  bytu (nebytového prostoru) upravené v části V. stanov.

2.  Pokud stanovy  upravují povinnost  hradit náklady  za užívání družstevního bytu (nebytového prostoru), rozumí  se tím u člena - vlastníka  povinnost  hradit  náklady  na  správu  a provoz domu, včetně nákladů na opravy,  rekonstrukce a výměny společných částí a zařízení domu.

3.  Kromě práv a povinností  vyplývajících pro člena zejména z čl. 10 a 11 je člen - vlastník povinen:

     a)  počínat  si tak, aby   při užívání, udržování,  změnách při nájmu bytu nebo jeho části a  při jiném nakládání s bytem nerušil a neohrožoval    ostatní   při    výkonu   jejich   vlastnických, spoluvlastnických, popř. spoluužívacích práv.

     b)  udržovat byt  (nebytový prostor)  na svůj  náklad ve stavu způsobilém  k řádnému  užívání, zejména  včas provádět  potřebnou údržbu a opravy.

     c)  odstranit  závady a poškození, které  na jiných bytech nebo na společných  částech nebo zařízení domu  způsobil sám, nebo ti, kteří s ním byt užívají.

     d)  zdržet se  provádění úpravy bytu a jeho  zařízení, jimiž by byl bez souhlasu ostatních  vlastníků měněn vzhled domu, ohrožena statická  bezpečnost  konstrukcí  a narušena  činnost technického zařízení  domu   (plyn,  vytápění,  voda,   kanalizace,  elektro, vzduchotechnika,  STA apod).  Současně je  vlastník bytu  povinen zajistit  předepsané  revize  technických   zařízení  v  bytě  ve stanovených  lhůtách  tak,  aby  neohrozil  bezpečnost  a  zdraví ostatních  vlastníků. Ustanovení  zvláštních předpisů  tím nejsou dotčena.

     e)  umožnit na  požádání přístup  do bytu,  pokud to  nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování ostatních bytů, popř. domu jako celku.

4.  Vlastník bytu má právo a povinnost se zúčastňovat  na správě domu a  jako spoluvlastník na rozhodování  o společných částech a zařízení domu.

5.   Při  nadpoloviční většině družstevních  bytů v budově  či domě zajišťuje správu  všech bytů stávající  družstvo. Jeho povinnosti vyplývají ze zákona č. 72/94 Sb.

6.  Další práva  a povinnosti  člena -  vlastníka a  družstva při zabezpečování  správy a  provozu domu  související s vlastnictvím bytu a spoluvlastnictvím společných  prostor a zařízení domu jsou upraveny  smlouvou  o  převedení  družstevního  bytu  (nebytového prostoru) do vlastnictví nájemce - člena bytového družstva.

7.  Před uzavřením smlouvy o převodu družstevního bytu (nebytového prostoru) do  vlastnictví člena je  člen povinen uhradit družstvu poplatky, které mu vznikly v souvislosti s převodem bytu, a to ve výši stanovené shromážděním delegátů.

8.  V případě,  že člen  - vlastník  svůj byt  (nebytový prostor) pronajme, je  povinen v nájemní  smlouvě zabezpečit plnění  všech povinností vůči družstvu, které pro něho vyplývají ze stanov a ze smlouvy  o  převedení  vlastnictví  družstevního bytu (nebytového prostoru).

9.  V případě  převodu  vlastnictví,  popř. při  uzavření nájemní smlouvy  je  člen  -  vlastník  povinen  oznámit  tuto skutečnost neprodleně družstvu, a  to písemně nejdéle do 15  dnů od uzavření smlouvy a zároveň zajistit splnění  článku 11 odst. g) stanov SBD Náchod.

 

 

Část VI.

Orgány družstva

Článek 64

Orgány družstva jsou:

a) shromáždění delegátů

b) představenstvo

c) kontrolní komise

d) členská schůze samosprávy

e) výbor samosprávy.

 

Čl. 65

Do orgánů  družstva mohou být voleni  jen členové družstva starší 18  let.  Složení  orgánů  odpovídá  počtu  členů  nájemců, členů vlastníků a členů nebydlících.

 

Čl. 66

1.  Orgány družstva mohou jednat  jen o záležitostech, které podle stanov družstva a zákona spadají do jejich působnosti.

2.   Kolektivní  orgány  družstva  rozhodují  na  základě  řádného svolání všech členů orgánu.

3.   Kolektivní orgány  družstva  jsou  způsobilé se  usnášet, jen je-li  přítomna nadpoloviční  většina jejich  členů. Usnesení  je přijato,  hlasovala-li  pro  něj nadpoloviční většina přítomných, pokud stanovy  a zákon neurčují jinak.

 

Čl. 67

1.  Funkční období členů orgánů družstva činí 5 let.

2.  Členové orgánu družstva mohou být voleni opětovně.
 

Čl. 68

Členové orgánů  družstva  jsou  povinni vykonávat  své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly  a dodržovat obecně závazné právní předpisy  a stanovy.  Pokud  při  výkonu funkce  způsobí družstvu škodu, odpovídají za ni v rozsahu stanoveném zákonem.

 

Čl. 69

1.  Neplní-li  člen voleného orgánu  řádně svoji funkci,  může jej před uplynutím funkčního období odvolat  orgán, který jej zvolil.

2.  Člen  družstva, který je do  své funkce zvolen, může  z funkce odstoupit, je  však povinen oznámit  to orgánu, jehož  je členem. Jeho  funkce končí  dnem, kdy  odstoupení projednal  orgán, jehož funkci  vykonává. Příslušný  orgán musí  projednat odstoupení  na svém  nejbližším  zasedání  poté,  kdy  se  o odstoupení dověděl, nejdéle  však  do  3  měsíců.  Po  marném  uplynutí této lhůty se odstoupení pokládá za projednané.

3.  Zvolení  náhradníci členů orgánů  družstva nastupují na  místo odstoupivšího nebo odvolaného člena.

4.  Není-li náhradník  zvolen, může  orgán povolat  zastupujícího člena  až do  doby, kdy   může být  provedena řádná  volba nového člena. Zastupující člen má práva a povinnosti řádného člena.

5.  Ustanovení odst.  2, 3,  4 platí  i v  případě, že členství v orgánu zanikne smrtí.

6.  Členům  orgánů  družstva  může  být  za výkon funkce přiznána odměna  podle  zásad  stanovených  shromážděním  delegátů popř. i poskytnuta  náhrada  ušlé  mzdy  a  nákladů  spojených  s výkonem funkce.

   

Čl. 70

1.  Funkce člena  představenstva  a  člena kontrolní  komise jsou vzájemně neslučitelné.

2.  Členové představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel  nesmějí  být  podnikateli ani  členy  statutárních  a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti.

    

Čl. 71

1.  Každému členu družstva i  každému členu orgánu družstva náleží jeden hlas.

2.  V  orgánech  družstva  se  hlasuje  veřejně.  V  jednotlivých případech se může jednající orgán usnést na hlasování tajném.

3.  V představenstvu  a  kontrolní  komisi lze  usnesení přijmout hlasováním uskutečněným písemně  nebo pomocí prostředků sdělovací techniky,  jestliže s  tímto způsobem  hlasování projeví  souhlas všichni členové  orgánu. Pro tento případ  se hlasující pokládají za přítomné.

    

Čl. 72

1.  Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném  pořadu  jednání,  popř.  o  záležitostech,  o jejichž projednávání se orgán dodatečně usnesl.

2.  Jednání  orgánů  spočívá  v  přednesení  podnětu k jednání, v rozpravě  a zpravidla  je zakončeno  usnesením. Jednání  je třeba vést tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci.

   

Čl. 73

1.  O průběhu  jednání všech  orgánů družstva  se pořizuje zápis, který musí obsahovat:

a) datum a místo konání schůze

b) přijatá usnesení

c) výsledky hlasování

d)  nepřijaté  námitky  členů  orgánu,  kteří  požádali  o jejich zaprotokolování.

2.  Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků jednání, pozvánka na něj a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům.

3.  Každý člen  orgánu má právo vyžádat si zápis  a jeho přílohy k nahlédnutí.

4.  Podrobnosti   o  postupu  orgánů   družstva  při  volbách   a odvolávání, o  jednání a rozhodování a  ověřování zápisu upravují volební a jednací řád, které schvaluje shromáždění delegátů.

 

Čl. 74

Shromáždění delegátů

1.  Shromáždění  delegátů  je  nejvyšším  orgánem  družstva,  kde uplatňují   členové   své   právo   řídit  záležitosti  družstva, kontrolovat činnost družstva a  jeho orgánů. Shromáždění delegátů plní v plném rozsahu působnost členské schůze.

2.  Do výlučné působnosti shromáždění delegátů patří:

a) přijímat a měnit stanovy a jednací řád,

b)  volit  a odvolávat členy  představenstva a kontrolní  komise v počtu a způsobem, který sám určí,

c)  volit náhradníky  členů představenstva  a kontrolní  komise a stanovit  pořadí,  podle  kterého  náhradníci  nastupují na místa odstoupivších  nebo odvolaných  členů představenstva  a kontrolní komise,

d)  projednávat a  schvalovat zprávy  představenstva a  kontrolní komise o činnosti družstva,

e) rozhodovat o základních  otázkách koncepce rozvoje, schvalovat zásady  hospodaření, řádnou   závěrku a  rozhodovat o  tom, jak se naloží se ziskem a uhradí případná ztráta,

f)  schvalovat statuty fondů,

g)  rozhodovat  o  zvýšení  nebo  snížení zapisovaného základního kapitálu,

h)  rozhodovat o odvoláních proti usnesení představenstva,

i)  rozhodovat o splynutí, sloučení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy,

j)  stanovit  zásady pro určování  výše nájemného za  užívání bytu (nebytového prostoru)  a za plnění  poskytovaná s užíváním  bytu, způsob jejich vyúčtování a způsob placení,

      k)       volit delegáty na sjezd SČMBD,

      l)        rozhodovat o významných majetkových dispozicích,

     m)       rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty v souladu s § 239 odst. 4 písm. i) obchodního zákoníku.

3.  Do  působnosti  shromáždění  delegátů  patří  i  rozhodování, týkající  se družstva  a jeho  činnosti, pokud  si rozhodování  o některé věci vyhradil.

4.  Shromáždění delegátů  může na  návrh kontrolní  komise změnit nebo  zrušit pravomocné  rozhodnutí představenstva  nebo předsedy představenstva,  kterým  byly   porušeny  obecně  závazné  právní předpisy nebo  stanovy družstva, jestliže  od nabytí právní  moci rozhodnutí do podání návrhu neuplynuly více než 2 roky.

   

Čl. 75

1.  Jednání  shromáždění delegátů družstva  svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jednou ročně.

2.     Shromáždění delegátů musí být svoláno do 40 dnů, požádá-li o to písemně

     a) jedna třetina členů družstva

b) jedna třetina delegátů

c) kontrolní komise.

3.  Pořad  jednání  musí  být  oznámen  na  pozvánkách  zaslaných nejpozději  8 dnů  před zasedáním  shromáždění delegátů.  Písemné pozvánky  dále obsahují  datum, hodinu  a místo  jednání. Spolu s pozvánkou se zpravidla zasílají i písemné podkladové materiály.

4.  Na  shromáždění  delegátů  musí  být  pozváni všichni zvolení delegáti.   Členové   představenstva   a   kontrolní   komise  se shromáždění delegátů  účastní z titulu své  funkce a mají poradní hlas.

5.  Při hlasování má každý delegát jeden hlas.

   

Čl. 76

Není-li   shromáždění   delegátů   schopno   se   usnášet,  svolá představenstvo náhradní  shromáždění delegátů tak,  aby se konalo do  tří týdnů  ode  dne,  kdy  se  mělo konat shromáždění delegátů původně svolané. Náhradní shromáždění delegátů musí být svoláno novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nejpozději do patnácti dnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění delegátů, nejpozději však deset dnů před konáním náhradního shromáždění delegátů. Náhradní shromáždění delegátů je schopno se usnášet, je-li přítomna alespoň 1/4 delegátů. Usnesení  je přijato, hlasovala-li  pro ně nadpoloviční většina přítomných delegátů.

 

Čl. 77

1..    Na  návrh  člena  vysloví  soud  neplatnost  usnesení shromáždění delegátů, pokud  usnesení je v  rozporu s právními  předpisy nebo stanovami  družstva. Návrh  soudu může  člen podat,  požádal-li o zaprotokolování námitky  na shromáždění delegátů,  které usnesení přijalo, nebo jestliže námitku oznámil představenstvu do 1 měsíce od  konání tohoto  shromáždění a nebylo-li svoláno řádně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o jeho konání dověděl, nejdéle však do jednoho roku od konání shromáždění delegátů. Návrh  soudu lze  podat jen  do 1 měsíce ode  dne, kdy člen požádal  o zaprotokolování námitky nebo od oznámení námitky představenstvu.

2.     Jestliže je důvodem návrhu podle odst. 1, že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo že obsah rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat žalobu do jednoho měsíce ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání shromáždění delegátů. V ostatním se použijí ustanovení § 131 zákona obchodního zákoníku a obdobně.

 

Čl. 78

Představenstvo

1.  Představenstvo je  výkonným a  statutárním orgánem  družstva, řídí činnost  družstva a rozhoduje  o všech záležitostech,  pokud nejsou zákonem,  stanovami nebo rozhodnutím  shromáždění delegátů vyhrazeny  jinému orgánu.  Za svou  činnost odpovídá  shromáždění delegátů.   Představenstvo   je   oprávněno   přijmout  mimořádné rozhodnutí  směřující  k  zabezpečení  stabilizace družstva. Toto rozhodnutí musí být následně schváleno shromážděním delegátů.

2.  Představenstvo  zabezpečuje   a  kontroluje  plnění  usnesení shromáždění delegátů, pravidelně mu  podává zprávy o své činnosti a o činnosti družstva, svolává a připravuje jeho jednání.

3.  Představenstvo má 11 členů.

4.  Představenstvo  se  volí  z  členů  družstva tak, aby členové představenstva nebyli  mezi sebou nebo se  členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé, nebo sourozenci.

5.  Představenstvo  volí  ze   svých  členů  předsedu  (dále  jen "předseda"), popř. místopředsedu (místopředsedy).

6.  Představenstvo  se schází podle  potřeby, zpravidla jednou  za měsíc.  Musí se  sejít do  10 dnů  od doručení  podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků.

7.  Schůzí představenstva  se mohou  zúčastnit s  hlasem poradním pověření členové kontrolní komise  a zástupci odborové organizace pracovníků družstva.

   

Čl.79

1.  Představenstvo je oprávněno  jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem představenstva jedná  předseda a v době jeho nepřítomnosti  nebo  zaneprázdnění  místopředseda  nebo jiný člen představenstva v pořadí stanoveném představenstvem.

2.  Právní  úkony představenstva, pro které  je předepsána písemná forma,  podepisuje za  družstvo předseda  (popř. místopředseda) a další člen představenstva.

3.  Členové  nebo pracovníci družstva jsou  oprávněni činit jménem družstva  právní  úkony,  nutné  ke  splnění uložených pracovních úkolů pouze tehdy, kdy je to stanoveno organizačním řádem nebo je to v obchodním styku obvyklé.

4.  Představenstvo  může  na  základě  písemné  plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné občany a organizace.

5.  Představenstvo  jmenuje a odvolává ředitele  družstva a určuje jeho hmotnou zainteresovanost.

6.  Rozhoduje o převodech, pronájmech a zástavách nemovitého majetku družstva.

7.     Schvaluje vznik směnečných závazků i veškeré dispozice se směnkami s výjimkou depozitních směnek vystavených bankou.

8.     Schvaluje sjednání půjček a bankovních úvěrů, nákup podílů nebo akcií.   

 

Čl. 80

1.  Schůzi představenstva svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen představenstva.

2.  Jednotlivé  záležitosti  předložené   k  projednání  uvádí  a odůvodňuje  zpravidla  ten,  kdo  je  předkládá, přičemž současně předkládá i návrh usnesení.

 

Čl. 81

Předseda představenstva

1.  Předseda je prvním členem představenstva.  Jemu přísluší:

a) organizovat a řídit jednání a práci představenstva,

b) rozhodovat o bytových otázkách v rozsahu určeném ve stanovách.

2.  Za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu.

  

Čl. 82

Organizování práce představenstva

V této činnosti předseda představenstva:

a)  svolává  a řídí schůze představenstva  a navrhuje program jeho jednání,

b)  organizuje   přípravu  schůzí  představenstva,   rozhoduje  o přizvání dalších účastníků jednání,

c)  jedná jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva,

d) podepisuje  s dalším členem  představenstva právní úkony,  pro které je předepsána písemná forma.
   

Čl. 83

Rozhodování o bytových otázkách

1.     V této činnosti předseda představenstva:

a)     uzavírá se členy – účastníky svépomocné výstavby družstevních bytů (nebytových prostor)     smlouvy o jiném plnění na členský podíl. Ve spolupráci s výborem samosprávy vyhodnocuje celkové splnění smluv o jiném plnění členský podíl jednotlivých členů,

b)    dává souhlas  ke smlouvě  o podnájmu  bytu (části bytu) podle ustanovení čl. 53,

c)     dává souhlas k dohodám o výměně bytu podle čl. 54,

d)    uzavírá se  členem -  nájemcem družstevního  bytu (nebytového prostoru)   dohodu  o   zániku  nájmu   družstevního  bytu  podle ustanovení čl. 56,

e)     uděluje souhlas  s dočasným použitím bytu nebo  jeho části pro jiné účely než bydlení podle.

 

2.  O  žádosti členů rozhoduje předseda  představenstva nejdéle do 30 dnů od jejich  podání.

  

Čl. 84

Řízení běžné činnosti družstva

Běžnou   činnost   družstva   řídí   ředitel  družstva  jmenovaný představenstvem.

 

Čl. 85

Ředitel družstva

1.  Ředitel je jmenován a odvoláván představenstvem družstva.

2.  Za výkon funkce odpovídá představenstvu družstva.

3.  Vypracovává  návrh koncepce ekonomického  rozvoje, vytváří pro ni  hospodářské, organizační,  personální a  materiálně technické předpoklady. Po jejím schválení ji v oblasti hospodářské činnosti realizuje.

4.  Přebírá  od představenstva závazné úkoly,  limity a orientační ukazatele, schvaluje jejich rozpracování do útvarů.

5.   Rozhoduje   o   zásadních   otázkách   obchodní,  technické, hospodářské  a cenové  politiky a  vykonává taková  opatření, aby nebyla připuštěna výroba a odbyt  výrobků (výkonů), které by byly nehospodárné  a  nerentabilní  a  které  by  neodpovídaly normě a požadavkům na  jejich technickou a ekonomickou  úroveň, kvalitu a užitnou hodnotu.

6.  Rozhoduje o zásadních otázkách personální politiky.

7.  Řídí platovou a mzdovou  politiku tak, aby byl vytvořen účinný systém hmotné  zainteresovanosti při dodržení  platných předpisů, kolektivní smlouvy a podle přínosu pracovníků pro družstvo.

8.  Dbá,  aby  byla  vytvořena  taková  soustava  ekonomických  a obchodně-technických informací, která  by byla aktivním nástrojem řízení.

9.  Vytváří, koordinuje  a stabilizuje výkonný hospodářsko-správní aparát,  schvaluje  jeho  organizační  strukturu  a početní stavy pracovníků v útvarech.

10. Koordinuje  a usměrňuje činnosti  a vztahy odborných  úseků a přímo  podřízených  útvarů  (referátů,  funkčních  míst) tak, aby úkoly byly  plněny efektivně a  hospodárně s optimálním  využitím sil a prostředků, které má družstvo k dispozici.

11. Rozhoduje  o  majetku   a  ostatních  věcných  a  finančních prostředcích  spadajících  do  správy  podřízených  útvarů  podle platných  předpisů.  Dbá,  aby  byla  dodržena zákonnost;smluvní, plánovací,   technická,   finanční,    rozpočtová   a   evidenční disciplína.

12. Využívá  soustavu komplexních rozborů,  kontroly a revizí  ke zkvalitnění řízení.

13. Stanovuje  opatření k ochraně majetku,  bezpečné a hygienicky nezávadné práci a k požární ochraně.

14. Určuje  způsob  vyřizování  stížností,  oznámení  a  podnětů pracujících, průběh posuzování zlepšovacích návrhů a vynálezů.

15. Uzavírá  s  orgánem  odborů  kolektivní  smlouvu a zajišťuje plnění závazků z ní vyplývajících.

16. Vyřizuje všechny  náležitosti vyplývající  pro organizaci ze zákoníku práce a jiných pracovně-právních předpisů.

17. Vydává vnitřní normy  řízení.

18. Určuje výši  nájemného  (místnosti  nesloužící k  bydlení) a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

19. Sestavuje  hospodářský   plán  družstva   a  předkládá   ho shromáždění  delegátů  ke  schválení.   Schvaluje  jeho  změny  a informuje o nich shromáždění delegátů.

20. Zpracovává řádnou účetní   závěrku a hodnotí výsledky družstva a předkládá je  shromáždění delegátů ke schválení  spolu s návrhy na použití zisku nebo způsobu úhrady ztráty.

21. Rozhoduje ve  všech  věcech  spadajících do  jeho působnosti samostatně, pokud  si rozhodnutí nevyhradilo  představenstvo nebo pokud není podmíněno souhlasem odborové organizace.

22. Jedná   jménem  družstva  ve  věcech   spadajících  do  jeho působnosti.

23. Zastupuje družstvo a jedná jeho jménem ve věcech obchodních a spolu s jedním členem  představenstva podepisuje veškeré obchodní smlouvy.

 

Čl. 86

Kontrolní komise

1.  Kontrolní komise je oprávněna  kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti členů družstva.

2.  Kontrolní komise  se vyjadřuje  k řádné účetní závěrce  a k návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty družstva.

3.  Kontrolní  komise  je  oprávněna  vyžadovat od představenstva jakékoliv informace o  hospodaření  družstva.  Představenstvo je povinno bez  zbytečného odkladu oznámit  kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít  závažné důsledky v hospodaření nebo postavení  družstva  a  jeho  členů.  Pověření  členové kontrolní komise  jsou   oprávněni  se  zúčastnit   zasedání  všech  orgánů družstva.

4.  Na   zjištěné   nedostatky   upozorňuje   kontrolní   komise představenstvo a vyžaduje zjednání nápravy.

5.  K jednotlivým  úkonům může  kontrolní komise  pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise.

6.  Neodstraní-li představenstvo zjištěné nedostatky, je kontrolní komise  oprávněna  požádat  představenstvo  o svolání shromáždění delegátů.

   

Čl. 87

1.  Kontrolní komise má 5 členů.

2.  Kontrolní komise  se volí   ze členů  družstva tak,  aby její členové nebyli  mezi sebou nebo se  členy představenstva manžely, příbuznými v  řadě přímé nebo sourozenci.  Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva  a pracovníci družstva.

3.  Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu, o způsobu volby rozhoduje komise.

4.  Kontrolní komise odpovídá za svou činnost shromáždění delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. Na ostatních orgánech družstva je nezávislá.

    

Čl. 88

1.  Kontrolní  komise se schází  podle potřeby, nejméně  jednou za 3 měsíce.

2.  Schůzi svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen kontrolní komise.

3.  Podklady  pro  jednání  schůzí,  zejména  zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách  a revizích, jakož  i návrhy na  opatření, připravují a kontrolní komisi  předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové  komise, kteří také  komisi informují o  průběhu prověrek a kontrol.

 

Čl. 89

Samospráva

1.  Samospráva  je  organizační  jednotkou  družstva.  Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti.

2.  Jednotlivé družstevní domy,  rodinné domky a nebytové prostory postavené podle  samostatné projektové a  rozpočtové dokumentace, jejichž  výstavba  byla  samostatně  financována,  tvoří  na sobě ekonomicky nezávislá střediska bytového hospodářství samosprávy.

3.  Úkolem samosprávy je aktivizovat  členy a umožňovat jim přímou účast na společenské a hospodářské činnosti družstva.

4.  Orgány družstva, zajišťující  činnost samosprávy, jsou členská schůze a výbor samosprávy.

   

Čl. 90

Členská schůze samosprávy

1.  Členská  schůze  samosprávy  je  orgánem  družstva, ve kterém členové projednávají záležitosti v okruhu působnosti samosprávy a seznamují se s činností a celkovým stavem družstva.

2.  Členská schůze samosprávy zejména:

a)  rozhoduje o  způsobu zajištění  úkolů, které  jí byly uloženy představenstvem v souladu s hlavními směry činnosti družstva,

b)  projednává   návrh   hospodářského   plánu  samosprávy  jako samostatného střediska bytového hospodářství,

c)  projednává výsledky hospodaření bytového hospodářství a ukládá výboru  samosprávy  úkoly   k  odstranění  zjištěných  nedostatků hospodaření,

d)  volí  ze svého středu členy  výboru samosprávy v počtu 3 - 7,

e)  projednává  a  schvaluje  zprávy  výboru  samosprávy  o  jeho činnosti,

f)  volí  delegáty a jejich  náhradníky na shromáždění  delegátů v počtu    stanoveném   představenstvem,    přičemž   vzhledem    k organizačnímu uspořádání  družstva může představenstvo  určit, že každý z delegátů se nemusí volit stejným počtem hlasů,

g)  projednává   zprávy  delegátů  o  výkonu   jejich  funkce  na shromáždění delegátů,

h)  rozhoduje  o příp. odchylném  způsobu úhrady drobných  oprav v bytě a úhrad  nákladů spojených s běžnou údržbou  bytů oproti čl. 40,

i)  dává souhlas ke změně  charakteru užívání společných prostor a k uzavření nájemní  smlouvy, týkající se  tohoto prostoru, stejně jako k nebytovým  prostorům  pronajímaným  podle  zvláštních předpisů.

3.  Členské  schůzi  samosprávy   členů  -  účastníků  svépomocné výstavby   družstevních  bytů  (nebytových   prostor)  přísluší pravomoci uvedené v odst. 2 přiměřeně k rozsahu okruhu působnosti samosprávy a kromě toho jí přísluší:

a)  pravidelně  projednávat zprávy výboru  samosprávy o dodržování organizačního řádu svépomocné výstavby a stanovit vhodná opatření v případě jeho porušení,

b)  pravidelně  projednávat  zprávy  výboru  samospráv  o  plnění harmonogramu výstavby,  hodnotit přiměřenost čerpání  na výstavbu určených  finančních   zdrojů  a  činit   opatření  k  odstranění případných nedostatků,

c)  projednávat zprávy výboru samosprávy o osobním a věcném plnění členů - účastníků výstavby svépomocí a činit opatření v případech neplnění   závazků   člena   -   účastníka   výstavby  svépomocí, stanovených ve smlouvě o jiném plnění na členský podíl,

d)  navrhnout odstoupení  od smlouvy  o jiném  plnění na  členský podíl  při výstavbě  svépomocí v  případech, kdy  člen - účastník výstavby svépomocí narušuje výstavbu  způsobem uvedeným v čl. 17, popř.  na  výzvu  předsedy  představenstva  se  vyjadřovat k jeho návrhu na takové opatření,

e)  projednat zprávu  výboru samosprávy  o závěrečném  vyúčtování stavby, o vyhodnocení osobního i věcného plnění členů - účastníků výstavby svépomocí a o konečné výši členských podílů.

 

Čl. 91

1.  Členskou  schůzi  samosprávy  svolává  výbor samosprávy podle potřeby, nejméně však jednou do roka.

2.  Členskou   schůzi  samosprávy  členů   -  účastníků  výstavby svépomocí svolává výbor samosprávy  rovněž podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.

3.  Výbor  samosprávy  musí  svolat  členskou  schůzi samosprávy, požádá-li o to:

a) jedna třetina všech členů samosprávy,

b) představenstvo družstva.

4.  Nevyhoví-li  výbor  samosprávy  žádosti  podle  odst.  3 do 1 měsíce,  je představenstvo oprávněno  svolat  členskou  schůzi samosprávy samo.

5.  Členskou  schůzi samosprávy řídí  předseda nebo pověřený  člen výboru  samosprávy,  v  případě,  že  členskou  schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva.

6.  O  svolání členské schůze  samosprávy a o  pořadu jednání musí být  členové  samosprávy  uvědoměni  nejméně  8  dnů  před  jejím konáním.  Písemnou   pozvánku  může  nahradit   písemné  oznámení vyvěšené  na  oznamovacích  tabulích  ve  všech  domech  v okruhu působnosti samosprávy.

 

Čl. 92

1.  Členská  schůze  samosprávy  je  způsobilá  se usnášet, je-li přítomna  nadpoloviční   většina  členů  samosprávy.   V  případě rozhodování podle čl. 90 odst. 2  písm. h) a i) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů samosprávy.

2.  Není-li v hodinu uvedenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna nadpoloviční většina jejích  členů, může se schůze konat o čtvrt hodiny později za přítomnosti nejméně 3 členů samosprávy. Může však  jednat a rozhodovat pouze  o těch záležitostech, které byly uvedeny  na pořadu jednání.  K platnosti usnesení  v takovém případě  se  vyžaduje  souhlas   dvou  třetin  přítomných  členů. Ustanovení tohoto  odstavce neplatí při rozhodování  podle čl. 90 odst. 2 písm. h), i).

 

Čl. 93

1.  Člen  se  zúčastňuje  členské  schůze  samosprávy,  jejímž je členem.

2.  Člen, uživatel družstevního  bytu a nebytového prostoru, které se  nacházejí v  okruhu působnosti  různých samospráv,  je členem každé z  nich, zúčastňuje se  jejich členských schůzí  a může být zvolen do  každého z jejich výborů.  Pouze jednou členskou schůzí samosprávy  však může  být zvolen  delegátem nebo  náhradníkem na shromáždění delegátů.

3.  Právo  účasti na členských  schůzích samosprávy, kterých  jsou členy, mají oba manželé - společní členové. Přísluší jim společně 1 hlas. Do výboru samosprávy může být zvolen kterýkoliv z nich. V případech  uvedených  v  odst.  2  může  být kterýkoliv z manželů zvolen  do  výboru  každé   ze  samospráv,  kterých  jsou  členy. Delegátem  nebo  náhradníkem  na  shromáždění  delegátů  může být zvolen  pouze  jeden  z  manželů  -  společných  členů na jedné z členských schůzí samospráv.

4.  Člen, který má v  jednom a tomtéž družstvu samostatné členství a současně je jeho členem  na základě společného členství manželů má z obou těchto členství, pokud jsou v jedné samosprávě společně s druhým manželem  - společným členem,  pouze 1 hlas.  Pokud jeho členství  samostatné  a  společné   členství  manželů,  jehož  je účastníkem, se  nacházejí v okruhu  působnosti různých samospráv, řídí se právo jeho účasti na členských schůzích a pasivní volební právo ustanoveními odst. 1 a 2.

5.  Zásada účasti člena (manželů  - společných členů) na členských schůzích samospráv, jakož i zásada  1 hlasu a pasivního volebního práva  uvedená v  odst. 1  -  4  platí pro  všechny druhy  okruhů působnosti samospráv.

   

Čl. 94

Výbor samosprávy

1.  Výbor samosprávy je výkonným orgánem samosprávy.

2.  Výbor samosprávy zejména:

a)  plní  úkoly  na  úseku  předmětu  činnosti  družstva v okruhu působnosti samosprávy,

b)  sleduje   technický    stav   objektů   středisek   bytového hospodářství.  Upozorňuje družstvo  na nutnost  provedení oprav a údržby a spolupracuje při jejich zajišťování,

c)  stará se  o zvyšování  kultury bydlení,  úpravy okolí objektů středisek bytového hospodářství a o ochranu životního prostředí v okruhu působnosti samosprávy,

d)  dbá na dodržování domovního  řádu a zásad slušnosti mezi členy užívajícími družstevní majetek v okruhu působnosti samosprávy,

e)   podle  pokynů  představenstva  sestavuje  návrh hospodářského plánu v  členění na jednotlivá střediska  bytového hospodářství a po  jeho  projednání  členskou  schůzí  samosprávy  jej předkládá představenstvu,

f)  zajišťuje plnění  hospodářského plánu  jednotlivých středisek bytového  hospodářství, pečuje  o správnost  prvotních účetních a jiných dokladů a předává je družstvu k dalšímu zpracování,

g)  podle  místních   podmínek  kontroluje  správnost  vyúčtování nákladů vynaložených družstvem na  zajištění plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu (nebytového prostoru),

h)  průběžně kontroluje tvorbu a čerpání rezerv na opravy a údržbu bytového  fondu,  k  tomu  vytváří  pracovníci  družstva nezbytné podmínky,

ch)je oprávněn použít a čerpat rezervy na opravy a údržbu bytového fondu v souladu s vnitrodružstevní směrnicí 2/1996,

i)   seznamuje členskou  schůzi samosprávy  s výsledky hospodaření jednotlivých středisek  bytového    hospodářství,   s  ročním vyúčtováním nájemného  za užívání družstevních  bytů a nebytových prostor a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu,

j)  navrhuje  předsedovi představenstva přidělení  bytu bez ohledu na délku členství v případech uvedených v čl. 31 odst. 2,

k)  na výzvu  se vyjadřuje   ke smlouvám  o podnájmu  bytu (části bytu),

l)  projednává návrhy na vyloučení člena z družstva a oznamuje své stanovisko představenstvu,

m) informuje představenstvo o činnosti a stavu samosprávy,

n) podává členské schůzi samosprávy zprávy o své činnosti a stavu samosprávy a seznamuje ji s činností a celkovým stavem družstva,

o) předkládá členské schůzi samosprávy  návrhy podle čl. 90 odst. 2 písm. h), i),

p) na  výzvu  družstva  se  vyjadřuje  ke  smlouvám o přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu, uzavíraným podle čl. 37,

q)  v  okruhu své působnosti  výbor samosprávy plní  úkoly správce podle  zákona  č.  72/94  Sb.  v  objektech,  kde jsou vedle bytů družstevních byty ve vlastnictví soukromých či právnických osob.

3.  Výboru  samosprávy  členů  -  účastníků  svépomocné  výstavby družstevních bytů (nebytových  prostor) přísluší činnosti uvedené v odst.  2  přiměřeně  k rozsahu  okruhu  působnosti samosprávy a kromě toho výbor samosprávy:

a)  zúčastňuje se se svými zástupci vypracování harmonogramu výstavby jako součásti projektu organizace výstavby,

b)  sleduje plnění  harmonogramu výstavby  a kvalitu  provedených prací a navrhuje družstvu i  členské schůzi samosprávy opatření k dodržení stanovené doby výstavby a její kvality,

c)  zúčastňuje se se svými zástupci  vypracování smluv o jiném plnění na členský  podíl mezi družstvem  a členem -  účastníkem výstavby svépomocí,

d)  pravidelně  odsouhlasuje s vedením stavby  evidenci osobního a věcného  plnění  členů  -  účastníků  výstavby svépomocí, hodnotí rozsah  a kvalitu  jejich prací   a v  případě potřeby  působí na zvýšení jejich pracovní morálky.  O svých zjištěních a opatřeních podává zprávu členské schůzi samosprávy,

e)  kontroluje dodržování organizačního řádu svépomocné výstavby a o svých zjištěních podává zprávy členské schůzi samosprávy,

f)  vyjadřuje se   k žádostem členů - účastníků výstavby svépomocí stavební úpravu  nebo změnu dispozičního řešení  anebo o zlepšení vybavenosti  jim  přidělených   družstevních  bytů  a  nebytových prostor a předkládá je představenstvu,

g)  zúčastňuje se se  svými zástupci  závěrečného vyúčtování stavby, vyhodnocení celkového osobního i věcného plnění členů - účastníků výstavby svépomocí a stanovení konečné výše  členských podílů. O výsledku podává zprávu členské schůzi samosprávy,

h)  činnost výboru  samosprávy uvedená v bodech a) až  e) a v bodě g)  se  přiměřeně  vztahuje  i  na  provádění  výstavby  základní technické  vybavenosti, uskutečňované  v souvislosti  s výstavbou družstevního domu.

        

Čl. 95

1.  Výbor samosprávy má 3 - 7 členů.

2.  Výbor samosprávy  se volí z členů samosprávy  tak, aby členové výboru  samosprávy  nebyli  mezi sebou  nebo  se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci.

    

Čl. 96

1.  Výbor  samosprávy zvolí na  ustavující schůzi ze  svého středu předsedu a místopředsedu.

2.  Schůze výboru samosprávy  svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně dvakrát do roka.

3.  Schůze výboru samosprávy  členů - účastníků výstavby svépomocí svolává jeho předseda, rovněž  podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc.

4.  O  svolání  výboru  samosprávy  a  o  pořadu jednání musí být členové  výboru uvědoměni  obvyklým způsobem  nejméně 3  dny před jejím konáním.

5.  Výbor  samosprávy může určit, že  členská schůze samosprávy se bude konat formou dílčích schůzí samosprávy.

6.   Není-li  zvolen   výbor  samosprávy   nebo  nesplní-li   své povinnosti,   zajišťuje   plnění    jeho   úkolů   představenstvo prostřednictvím  pověřeného  pracovníka.  Zvýšené  náklady  s tím spojené se hradí k tíži střediska bytového hospodářství příslušné samosprávy.

   

Čl. 96a

Předseda výboru samosprávy

1.  Předseda výboru  samosprávy stojí v čele tohoto  orgánu a řídí jeho činnost. Zejména však:

a)  svolává schůze výboru samosprávy dle stanov SBD Náchod,

b)  koordinuje činnost výboru samosprávy,

c)  je  v  těsném  kontaktu  s   delegáty na shromáždění delegátů, kteří zastupují samosprávu.

2.  V rámci působnosti samosprávy plní úkoly správce tam, kde jsou vedle  bytů  družstevních  byty   ve  vlastnictví  soukromých  či právnických osob.

3.  Svolává  alespoň jednou ročně  shromáždění vlastníků, a  to ke konci 1. kalendářního čtvrtletí následujícího roku.

4.  Předkládá  vlastníkům  jednotek  zprávu  o  činnosti správce, především o finančním hospodaření, o stavu společných částí domu, jakož   i  o   jiných  významných   skutečnostech,  spojených  se zajišťováním správy domu.

5.  Při zabezpečování  správy domu  se správce  řídí pravidly pro hospodaření domu uvedenými v prohlášení vlastníka.

6.  Při  výkonu  správy   je  správce  povinen  postupovat  podle vlastníků, popř. společenství vlastníků.  Právní úkony, k nimž je třeba  plné  moci,  může  správce  vykonávat  jménem vlastníků na základě udělené plné moci.

7.  Jestliže vznikne správci v souvislosti s výkonem správy škoda, která nebyla zcela nebo zčásti správcem zaviněna, jsou vlastníci povinni mu tuto škodu nahradit.

 

Čl. 97

Pomocné orgány

1.  K  zajištění  své  činnosti  mohou  orgány  družstva vytvářet pomocné  orgány,  které  nemají  rozhodovací  pravomoc  a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil.

2.  Úkoly pomocných orgánů určuje orgán, který je zřídil.

3.  Členové  pomocných orgánů jsou voleni  nebo jmenováni orgánem, který je zřídil, na návrh aktivu předsedů samospráv v té oblasti, které se zřízení pomocného orgánu týká a v níž budou působit.

4.  Je-li  pomocný orgán jmenován,  může být jeho  členem i nečlen družstva.

   

 

Část VII.

Hospodaření družstva

Čl. 98

Financování činnosti družstva

1.  Družstvo  hradí  náklady  a  výdaje  své  činnosti  z  příjmů získaných  z  bytového  hospodářství   a  z  ostatní  hospodářské činnosti, případně z jiných zdrojů.

2.  Družstvo  k  zajištění  svého  hospodaření  vytváří příslušné fondy.

Čl. 99

Bytové hospodářství

1.  Základním  ekonomickým  střediskem  bytového hospodářství je objekt, k jehož výstavbě byla  uzavřena  samostatná  úvěrová smlouva.

2.  Činnost  střediska  bytového   hospodářství  se  financuje  z nájemného a z úhrad za plnění poskytovaná  s  užíváním bytů (nebytových prostor).

3.  Zálohové  platby  za   plnění  poskytovaná  s  užíváním  bytu (nebytových  prostor) družstvo  vyúčtuje podle  zásad stanovených shromážděním delegátů.

4.  Přebytek  nebo  schodek   z  hospodaření  střediska  bytového hospodářství se každoročně vypořádá podle čl. 106.

   

Čl. 100

Ostatní hospodaření

1.  Příjmy  na  úhradu  nákladů  a  výdajů  ostatního hospodaření získává  družstvo  zejména  z  tržeb  z  realizace jeho výkonů, z příspěvků  na správu,  ze zápisného  a jiných  poplatků nebo jednorázových příspěvků, případně dalších zdrojů.

2.  Náklady  ostatního  hospodaření  jsou  veškeré náklady, které vznikají  mimo  střediska  bytového  hospodářství,  případně mimo střediska svépomocné družstevní výstavby.

3.  Ze  zisku ostatního hospodaření hradí  družstvo přednostně své povinnosti  vůči  státu.  Zbylý  zisk  použije  podle  rozhodnutí shromáždění delegátů k přídělům  do nedělitelného fondu, případně dalších zajišťovacích fondů a k rozdělení členům družstva.

4.  Ztrátu z ostatního hospodaření hradí družstvo podle rozhodnutí shromáždění delegátů:

- z nedělitelného fondu

- rozvržením na členy do výše základního členského vkladu

- kombinací výše uvedených způsobů.

5.  Při vykázané  ztrátě z  ostatního hospodaření  družstva a při likvidačním   schodku  rozhodne   shromáždění  delegátů   o  výši uhrazovací povinnosti členů, přesahující základní členský vklad. Uhrazovací povinnost člena nemůže však přesáhnout trojnásobek členského vkladu.

    

Čl. 101

Základní kapitál

1.  Základní kapitál  tvoří souhrn  základních členských  vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové při vstupu do družstva.

2.  Výše základního kapitálu nesmí klesnout pod částku 50.000 Kč.

3.  Zapisovaný základní kapitál činí 1.000.000 Kč.

4.  Základní  kapitál se  zvyšuje,  resp.  snižuje přijetím nových členů, resp. skončením členství v družstvu.

5.  Základní kapitál se eviduje podle jednotlivých členů.

 

Čl. 102

Fondy a rezervy na opravy a údržbu bytového fondu

1.  Družstvo  vytváří  kromě   základního  kapitálu  a  specifických družstevních  fondů  zabezpečujících  zdroje  družstevní výstavby další vlastní zdroje na financování své činnosti, zejména rezervy na opravy a údržbu bytového fondu.

2.  Družstvo  povinně vytváří nedělitelný fond.  Dále vytváří tyto zajišťovací fondy: fond členských podílů, fond družstevní  výstavby, fond družstevních investic, sociální fond, havarijní fond popřípadě další fondy.

3.  Tvorba  a použití fondů a  rezerv na opravy a  údržbu bytového fondu  se řídí  zvláštními předpisy,  těmito stanovami  a dalšími vnitropodnikovými   předpisy,   schválenými   nejvyšším   orgánem družstva.

   

Čl. 103

Nedělitelný fond

1.  Nedělitelný  fond  se  tvoří  ze  zisku  středisek  ostatního hospodaření.  Družstvo  doplňuje  nedělitelný  fond  nejméně  10% ročního čistého  zisku až do  doby, kdy výše  nedělitelného fondu dosáhne  částky  rovnající  se  minimálně  polovině  zapisovaného základního kapitálu družstva.

2.  Prostředky nedělitelného fondu jsou volně k použití.

3.  Zdroje  nedělitelného  fondu  se  používají  na úhradu ztráty středisek ostatního hospodaření.

   

Čl. 104

Fond členských podílů

1.  Fond členských  podílů se  tvoří z  peněžního, osobního  nebo věcného  plnění  na  členský  podíl,  příp.  aktivací  splaceného investičního úvěru poskytnutého na družstevní výstavbu.

2.  Prostředky fondu členských podílů se použijí na úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou,  k vrácení členského podílu při zániku členství, resp. po uvolnění bytu.

3.  Zdroje  fondu členských podílů  se snižují ve  výši případných odpisů  členských  podílů  a  dále  ve  výši  zůstatkové  hodnoty členských podílů na byty převáděné do vlastnictví člena - nájemce podle platných předpisů.

4.  Fond členských podílů  se eviduje podle jednotlivých středisek bytového  hospodářství (bytových  objektů) a  v rámci  nich podle jednotlivých členů.

 

Čl. 105

Fond družstevní výstavby

1.  Fond družstevní  výstavby  se  tvoří z  poskytnutých státních příspěvků  na  družstevní  výstavbu.  Dále  se  tvoří z příspěvků jiných právnických,  příp. fyzických osob,  které se sdružují  na družstevní výstavbu  za účelem vybudování  nebytových vestavěných zařízení. Fond  družstevní výstavby se zvyšuje  převodem zdrojů z fondu  členských  podílů  ve  výši  případných  odpisů  členských podílů.

2.  Prostředky fondu  družstevní  výstavby  se použijí  na úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou.

3.  Zdroje  fondu  družstevní  výstavby  se  snižují  při převodu družstevních bytů  do vlastnictví člena -  nájemce podle platných předpisů.

4.  Fond  družstevní  výstavby   se  eviduje  podle  jednotlivých středisek bytového hospodářství (bytových objektů).

  

Čl. 106

Dlouhodobá záloha na financování údržby, oprav a dodatečných investic

 v domech ve správě SBD Náchod (dále jen "DZ")

1.  Záloha  se vytváří dlouhodobě  ve prospěch účtu  475 středisek bytového hospodářství  pravidelným příspěvkem, který  je součástí nájemného  nebo poplatků  vlastníků jednotek  ve správě družstva, popř. se tvoří z jiných zdrojů.

2.   DZ   se   rozpouští    čerpáním   účtovaných   externích   a vnitropodnikových  nákladů  na  opravy  a  údržbu bytového fondu, převodem  do fondu  družstevní výstavby  na pořízení  dodatečných investic, popř. čerpáním jiných výdajů.

3.  Nevyčerpaná DZ se převádí do příštího roku.

4.  DZ  se   eviduje  podle   jednotlivých  středisek   bytového hospodářství.

5.  Způsob  hospodaření s DZ upravují vnitrodružstevní směrnice.

   

 

Část VIII.

Zrušení a likvidace družstva

Čl. 107

1.  Družstvo se ruší:

a)  usnesením shromáždění delegátů

b)  zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku

c) rozhodnutím soudu.

2.  O rozhodnutí  shromáždění  delegátů o zrušení  družstva musí být pořizen notářský zápis.

3.  Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

   

Čl. 108

Sloučení, splynutí a rozdělení

Usnesení shromáždění delegátů o sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva  musí  obsahovat  určení  právního  nástupce  a vymezení obchodního jmění,  které na něj přechází.  Při rozdělení družstva shromáždění delegátů  určí, jak se jmění  družstva a jeho členové rozdělí.  Při tomto  určení se  vezme zřetel  na oprávněné  zájmy jednotlivých členů.

 

Čl. 109

1.  Při  splynutí  družstev  přechází  jmění  a  členství na nově vzniklé  družstvo dnem,  ke  kterému  bylo nově  vzniklé družstvo zapsáno do obchodního rejstříku.

2.   Při sloučení  družstva  s  jiným družstvem  jmění slučovaného družstva  a členství  přecházejí na  přejímající družstvo  ke dni výmazu slučovaného družstva z obchodního rejstříku.

3.  Při  rozdělení družstva přechází jmění  družstva a členství na družstva  vzniklá  rozdělením  ke  dni,  kdy  tato  družstva byla zapsána do obchodního rejstříku.

4.  V obchodním rejstříku se provede výmaz zanikajícího družstva a zápis družstva vzniklého splynutím  nebo  družstev  vzniklých rozdělením. Výmaz  družstva zaniklého sloučením  a zápis změny  u družstva, s nímž bylo sloučeno, se provede rovněž k témuž dni.

 

Čl. 110

Převod části majetku družstva

Převádí-li  družstvo  jednotlivé  obytné   domy  nebo  objekty  s nebytovými prostory jinému bytovému družstvu, musí s přejímajícím družstvem dohodnout i převod členství nájemců družstevních bytů a nebytových  prostor v  těchto domech  nebo objektech.  K takovému převodu  není   třeba  souhlasu  členů  -   nájemců  těchto  bytů (nebytových prostor).  Souhlasu nájemců je však  třeba v případě, má-li být družstevní objekt odprodán jinému právnímu subjektu než družstvu.

Současně  s převodem  jednotlivých obytných  domů nebo  objektů s nebytovými   prostory  převede   družstvo  převádějící   družstvu přejímajícímu:

a)  zůstatky všech fondů, příslušných k objektu

b)  zůstatek  půjčky  poskytnuté  peněžním  ústavem  na  výstavbu převáděného objektu

c)  veškerá  ostatní  práva  a  závazky,  týkající se převáděného majetku.

  

Čl. 111

1.  Soud může  na návrh  státního orgánu, orgánu nebo člena družstva nebo osoby, která osvědčí  právní zájem,  rozhodnout o zrušení družstva a jeho likvidaci, jestliže:

a)  počet členů družstva klesl pod 5 členů,

b)  souhrn členských vkladů klesl pod částku 50.000 Kč,

c)  uplynuly  2 roky ode dne, kdy skončilo funkční období orgánů družstva a nebyly zvoleny  nové  orgány,  nebo  byla  porušena povinnost svolat shromáždění  delegátů, anebo družstvo po dobu delší než 2 roky neprovozuje žádnou činnost,

d)  družstvo porušilo povinnost vytvářet nedělitelný fond,

e)  družstvo porušuje ustanovení o předmětu činnosti,

f)  založením,  splynutím  nebo  sloučením  družstva  byl porušen zákon.

2.  Soud může před rozhodnutím o zrušení družstva stanovit lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo.

  

Čl. 112

Likvidace družstva

1.  Zrušené družstvo  vstupuje do  likvidace, likvidátory jmenuje shromáždění delegátů.

2.   Likvidátoři   jsou   povinni   vypracovat   před  rozdělením likvidačního zůstatku  návrh na jeho  rozdělení, který projednává shromáždění  delegátů. Návrh  na rozdělení  musí být  na požádání předložen každému členu družstva.

3.  Likvidační zůstatek se rozdělí  postupně tak, že každému členu se uhradí částka do výše  jeho základního členského vkladu, popř. dalšího členského vkladu.

4.  Každý člen družstva nebo jiná oprávněná osoba může do 3 měsíců ode dne konání shromáždění delegátů navrhnout, aby soud prohlásil usnesení shromáždění  delegátů o rozdělení  likvidačního zůstatku za  neplatné  pro  rozpor  s  právními  předpisy  nebo stanovami. Vyhoví-li soud návrhu, rozhodne  zároveň o rozdělení likvidačního zůstatku.  Do  uplynutí  lhůty  3  měsíců  anebo  do pravomocného rozhodnutí soudu nesmí být likvidační zůstatek rozdělen.

5.  Při likvidaci družstva se použijí přiměřeně ustanovení § 7O-75b obchodního zákoníku.

  

Část IX.

Společná ustanovení

Čl. 113

1.  Rozhodnutí orgánů  družstva dotýkající  se jednotlivých členů družstva  nebo jednotlivých  orgánů družstva,  se oznamují  těmto členům nebo orgánům.

2.   Lhůta k  podání odvolání  činí  15  dnů a  počíná běžet  dnem následujícím po doručení rozhodnutí.

3.  Za  včas podané se považuje  i odvolání, které bylo  podáno po uplynutí stanovené lhůty, nejpozději však do 3 měsíců od doručení rozhodnutí,  jestliže se  člen řídil  nesprávným poučením  orgánu družstva o odvolání nebo jestliže poučení o odvolání nebylo dáno.

4.   O   odvolání   proti   rozhodnutí  představenstva  rozhoduje shromáždění delegátů, jehož rozhodnutí  je konečné, pokud stanovy neurčují jinak.

5.  O odvolání proti rozhodnutí předsedy rozhoduje představenstvo.

6.  Představenstvo, popř. předseda může rozhodnout o odvolání sám, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví.

   

Čl. 114

Podněty členů

O podnětech  členů  k  rozhodnutím  a  činnosti  orgánů  družstva rozhodují orgány družstva  nejdéle do 60 dnů od  jejich podání. O jejich   vyřízení  informuje   příslušný  orgán   družstva  člena doporučeným dopisem.

 

Čl. 115

Doručování

1.  Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem, a to na adresu, kterou člen sdělil.

2.  Doručení  písemností  doporučeným  dopisem  nebo do vlastních rukou je  nutné pouze v případech  určených těmito stanovami nebo jednacím řádem družstva.

3.  Povinnost družstva  doručit písemnost  doporučeným dopisem je splněna,  jakmile pošta  písemnost doručí  nebo jakmile  ji vrátí družstvu z poslední známé  adresy člena jako nedoručitelnou. Tato povinnost  je  splněna  i  tehdy,  jakmile  je písemnost doručena funkcionářem  nebo  pracovníkem  družstva  a  člen  její převzetí písemně potvrdí.

4.  Povinnost družstva  doručit písemnost  do vlastních  rukou je splněna:

a)  při  doručování   písemností  funkcionářem  nebo  pracovníkem družstva, jakmile člen její převzetí písemně potvrdí,

b)  při  doručování poštou, jakmile  pošta písemnost do  vlastních rukou  doručí na  poslední známou   adresu (viz  čl. 11  písm. g) těchto stanov.  Účinky doručení nastanou i  tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí družstvu jako nedoručitelnou a člen svým jednáním doručení  zmařil  (viz  čl.  11  písm.  g)  těchto  stanov), nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl.

 

Čl. 116

Počítání času

1.   Lhůta  určená  podle  dní  počíná  dnem,  který  následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.

2.   Konec lhůty  určené podle  týdnů, měsíců  nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo  číslem shoduje se dnem, na který připadá  událost, od  níž se  lhůta počítá.  Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty na jeho poslední den.

3.   Byla-li lhůta  prodloužena, má  se v  pochybnostech za to, že nová  lhůta počíná dnem, který  následuje  po  uplynutí  lhůty původní.

4.  Připadne-li poslední den lhůty  na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den.

5.  Lhůta  pro  podání  je  zachována,  jestliže písemnost byla v poslední den lhůty doručena určenému adresátu nebo jestliže byla podána na poštu.

6.  Představenstvo může  ze závažných  důvodů prominout  zmeškání lhůty,  požádá-li o  to člen  do  15  dnů ode  dne, kdy  pominula příčina zmeškání a učinil-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul 1 rok.

 

 

Část X.

Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 117

Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními těchto stanov i právní vztahy vzniklé mezi družstvem a jeho členy, jakož i mezi jeho členy navzájem, před  nabytím platnosti těchto stanov. Vznik těchto  právních  vztahů,  jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím  platnosti  těchto stanov se však  posuzují   podle dosavadních stanov.

 

Čl. 118

O žádostech a  odvoláních členů, o nichž před nabytím  platnosti těchto  stanov družstvo s konečnou  platností nerozhodlo, bude rozhodnuto podle těchto stanov.

 

Čl. 119

1.  Dosavadní stanovy družstva se ruší.

2.     Tyto stanovy byly přijaty shromážděním delegátů SBD Náchod dne 22. 4. 1998 a nabyly účinnosti dne 1. 5. 1998. Novelizovány byly dne 28. 4. 1999 s účinností od 1. 5. 1999, dne 26. 4. 2000 s účinností od 1. 5. 2000, dne 20.6.2001 s účinností od 1. 7. 2001, dne 19.6.2002 s účinností od 19.6.2002, dne 16.6.2004 s účinností od 16.6.2004.