|
|
I.
Čl. 1
Obchodní jméno a sídlo družstva
(1) Družstvo přijalo název Bytové družstvo Karlovy Vary (dále jen družstvo).
(2) Sídlem družstva jsou Karlovy Vary, Plzeňská 41.
Čl.2
Úvodní ustanovení
(1) Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, založeného za účelem zajišťování potřeb svých členů v oblasti bydlení.
(2) V souvislosti s tím může družstvo stanovit družstevně-správní poplatky.
(3) K podpoře svých zájmů se družstvo může sdružovat s jinými právnickými nebo fyzickými osobami na základě dobrovolnosti a společných zájmů vyjma případů společného podnikání. Přitom bez omezení využívá všech forem sdružování přípustných právním řádem s tím, že práva a povinnosti z těchto vztahů vyplývající nesmí být v rozporu s vlastními stanovami.
(4) Družstvo je právnickou osobou a v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
Čl.3
Základní kapitál
(1) Základní kapitál tvoří souhrn členských vkladů.
Čl.4
Zapisovaný základní kapitál
(1) Zapisovaný základní kapitál družstva činí 50.000,- Kč.
Čl. 5
Předmět činnosti
(1) Předmětem činnosti družstva je provoz a správa bytového fondu a nebytových objektů, hospodaření se společným majetkem družstva a výstavba nových bytů a domů.
(2) Družstvo může rozhodnutím představenstva formou písemné smlouvy pověřit zajišťováním výkonu předmětu činnosti podle odst.(1) jinou právnickou či fyzickou osobu (dále jen správce družstva). Povinným obsahem takové smlouvy je ustanovení o měsíčním předkládání účetních dokladů o hospodaření družstva správcem družstva představenstvu družstva.
(3) Způsob nakládání se společným majetkem družstva určuje shromáždění delegátů.
Čl.6
Vznik členství
(1) Členem družstva se může stát fyzická či právnická osoba.
(2) Členství vzniká :
a) dnem, kdy představenstvo rozhodlo svým usnesením o přijetí žadatele za člena, přičemž toto své rozhodnutí oznámí členu doporučeným dopisem. Představenstvo je povinno o přihlášce rozhodnout do třiceti dnů od jejího doručení družstvu.
b) převodem členských práv a povinností dle čl. 11 stanov
c) výměnou bytů dle čl. 12 stanov
d) dnem úmrtí zůstavitele při dědění
(3) V souvislosti s nutnými administrativními úkony při vzniku členství stanoví družstvo družstevně-správní poplatky.
(4) Členství v družstvu je vždy spjato s majetkovou účastí člena na společném majetku družstva. Tuto majetkovou účast tvoří základní členský vklad, členský podíl nebo jiná majetková účast člena, pokud byly splaceny. Pro splnění podmínky existence majetkové účasti člena postačí, splňuje-li člen alespoň jednu z popsaných možností.
Čl. 6a.
Postavení nebydlících členů
(1) Pokud osoba :
a) je k datu účinnosti těchto stanov evidována družstvem jako člen bez vlastnictví či spoluvlastnictví bytu ve správě družstva nebo
b) která není nájemcem bytu z majetku družstva nebo
c) byla rozhodnutím představenstva družstva o písemné přihlášce po zaplacení základního členského vkladu přijata za člena družstva
má postavení „nebydlícího“ člena. (Dále jen nebydlící člen)
(2) Nebydlící členové družstva mají stejná práva a povinnosti jako ostatní členové družstva, pokud z těchto stanov nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. Nebydlící mohou vytvořit vlastní samosprávu s jedním delegátem.
(3) Nebydlící členové družstva jsou povinni hradit podíl na nákladech na činnost orgánů družstva ve výši a lhůtě určené představenstvem. V případě, že neuhradí tuto částku ve stanovené lhůtě, členství jim bez dalšího zaniká.
(4) Počet nebydlících členů není započítáván do počtu členů družstva pro stanovení vypořádacího podílu při zániku členství v družstvu (viz ustanovení zásad družstva pro stanovení a výplatu vypořádacího podílu při zániku členství v družstvu).
(5) Nebydlící členové nemají nárok na výplatu vypořádacího podílu na společném majetku družstva při zániku členství, pokud při zániku členství nejsou uživateli bytu z majetku či ve správě družstva.
Čl. 7
Vícenásobné členství
(1) Získá-li člen další individuální členství, je z něj povinován a oprávněn vůči družstvu stejně jako z dalších svých členských vztahů k družstvu.
(2) Pokud získal člen družstva další členství, může převádět členská práva a povinnosti i po částech, vždy však nejméně v rozsahu vztahujícím se k samostatné bytové jednotce nebo nebytové prostoře (dále jen NBP).
Čl.8
Společné členství
(1) Vznikne-li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manželi též společné členství. V takovém případě jsou manželé z tohoto členství oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
(2) Ustanovení odst. (1) neplatí, pokud manželé spolu trvale nežijí.
(3) V jiných případech společného nájmu společné členství nevzniká.
(4) Společné členství manželů lze převedením bytu do vlastnictví změnit na samostatné členství jednoho z nich, a to na základě dohody společných členů.
(5) Samostatné členství jednoho z manželů, společných nájemců družstevního bytu, se výměnou za jiný družstevní byt mění na společné členství manželů.
(6) Manželé - společní členové mají při všech hlasováních jen jeden hlas, přičemž družstvo nezkoumá platnost takového vyjádření z hlediska občanskoprávní úpravy společného jmění manželů a souvisejících ustanovení a považuje jej vždy za platné.
(7) Pokud je byt v nájmu manželů a nevzniklo společné členství, vznikne po převodu bytu do jejich společného jmění společné členství manželů, vyjma případů, kdy původní člen družstva výslovně písemně s takovým postupem nesouhlasí. Vznik společného členství tímto způsobem lze uplatnit i na již realizované převody bytů, pokud o to člen družstva písemně požádá a druhý z manželů písemně potvrdí souhlas.
Čl.9
Členská práva
(1) Člen má právo zejména :
a) účastnit se a rozhodovat prostřednictvím voleného delegáta na jednání shromáždění delegátů družstva a osobně nebo prostřednictvím zákonného zástupce na jednání členské schůze samosprávy
b) být volen do orgánů družstva a delegován do orgánů, v nichž se družstvo sdružuje
c) požívat výhod vyplývajících z členství
d) na roční vypořádání zálohových úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů, jejichž správu družstvo zajišťuje, podle zásad schválených shromážděním delegátů.
Čl.9 a)
(1) Se členem - nájemcem družstevního bytu a manželi - společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet další osoby, zejména příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť, snacha a další osoby, které žijí s nájemci ve společné domácnosti. Počet těchto osob a jeho změnu je povinen člen družstva - nájemce bytu neprodleně oznámit družstvu.
Čl.10
Povinnosti člena
(1) Člen družstva je povinen zejména :
a) dodržovat stanovy a řídit se rozhodnutími orgánů družstva
b) uhradit základní členský vklad ve stanovené výši a lhůtě
c) platit nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši a lhůtě stanovené představenstvem
d) uhradit náklady za služby zajišťované družstvem včetně družstevně-správních poplatků ve výši a lhůtě stanovené představenstvem družstva
e) oznamovat družstvu nebo jím pověřené organizaci včas a řádně změny týkající se osoby člena nebo členů jeho domácnosti podstatné pro vedení členské a bytové evidence a pro stanovení výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu
f) umožnit po předchozím oznámení pověřeným zástupcům družstva zjištění technického stavu bytu
g) podílet se na úhradě ztráty družstva podle čl. 38 těchto stanov
h) dodržovat domovní řád
i) oznámit družstvu neprodleně převod vlastnických práv popř. uzavření nájemní smlouvy (v případě člena družstva-vlastníka)
j) oznamovat družstvu nebo jím pověřené organizaci včas a řádně změny týkající se technického stavu bytu
k) neprovádět bez souhlasu družstva změny v bytě, které mohou svou podstatou narušit technický stav objektu nebo ohrozit ostatní uživatele
l) neprovádět bez souhlasu družstva stavební úpravy v bytě či domě, pokud podléhají minimálně ohlašovací povinnosti dle stavebního zákona
m) dbát, aby v domě při výkonu svých práv vytvářel prostředí, zajišťující ostatním uživatelům bytů nerušený výkon jejich práv.
(2) Jestliže bylo rozhodnutím shromáždění delegátů zamítnuto odvolání člena proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva, má vyloučený člen až do okamžiku předání bytu družstvu povinnosti uvedené v odst.(1) tohoto článku, vyjma písm. g).
Čl.10 a
Práva a povinnosti člena družstva - vlastníka bytu (NBP) ve správě družstva
(1) Členové - vlastníci bytů mají stejná práva a povinnosti jako ostatní členové s přihlédnutím k ustanovení čl. 40, odst.(1) těchto stanov.
(2) Pokud stanovy upravují povinnost platit nájemné za užívání družstevního bytu (NBP), rozumí se tím u člena - vlastníka povinnost hradit náklady na správu a provoz domu, včetně nákladů na opravy, rekonstrukce a výměny společných částí a zařízení domu.
(3) Kromě práv a povinností vyplývajících pro člena je člen - vlastník povinen :
a) počínat si tak, aby při užívání, udržování, změnách, při nájmu bytu nebo jeho části a při jiném nakládání s bytem nerušil a neohrožoval ostatní při výkonu jejich vlastnických, spoluvlastnických, popř. užívacích práv
b) udržovat byt (NBP) ve stavu způsobilém k řádnému užívání, zejména včas provádět potřebnou opravu a údržbu
c) odstranit závady a poškození, které na bytech nebo společných částech domu způsobil sám, nebo ti, kteří s ním byt užívají
d) zdržet se provádění stavebních úprav bytu a jeho zařízení, jimiž by byl bez souhlasu ostatních vlastníků měněn vzhled domu, ohrožena statická bezpečnost konstrukcí a narušena činnost technického zařízení domu. Současně je vlastník bytu povinen zajistit předepsané revize technických zařízení v bytě ve stanovených lhůtách tak, aby neohrozil bezpečnost a zdraví ostatních vlastníků. Ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena
e) umožnit na požádání přístup do bytu, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování ostatních bytů, popřípadě domu jako celku.
(4) Vlastník bytu má právo zúčastňovat se na správě domu a rozhodování o společných částech a zařízení domu dle těchto stanov, pokud se spolu s ostatními vlastníky nerozhodnou pro jiný způsob.
(5) Další práva a povinnosti člena - vlastníka a družstva při zabezpečování správy a provozu domu související s vlastnictvím bytu a spoluvlastnictvím společných prostor a zařízení domu jsou upraveny smlouvou o převodu bytu do vlastnictví člena.
(6) Před uzavřením smlouvy o převodu bytu do vlastnictví člena je člen povinen uhradit družstvu náklady, které družstvu vznikly v souvislosti s převodem bytu.
(7) V případě, že člen - vlastník svůj byt (NBP) pronajme, je povinen v nájemní smlouvě zabezpečit plnění všech povinností vůči družstvu, které pro něho vyplývají ze stanov a ze smlouvy o převodu bytu do vlastnictví člena.
(8) V případě převodu vlastnictví, popř. při uzavření nájemní smlouvy je člen - vlastník povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně družstvu a ostatním spoluvlastníkům.
Čl.11
Převod členských práv a povinností
(1) Člen může formou písemné smlouvy nebo vzájemného prohlášení o převodu a nabytí členských práv převést svá členská práva a povinnosti na jinou osobu. Majetkové vypořádání provádějí účastníci převodu sami mezi sebou. Majetkové vypořádání prostřednictvím družstva se nepřipouští.
(2) Členská práva a povinnosti přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu dnem předložení smlouvy o převodu družstvu nebo pozdějším dnem ve smlouvě uvedeným. Tytéž účinky nastanou jakmile družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství. V souvislosti s nutnými administrativními úkony stanoví družstvo za převod členských práv a povinností družstevně-správní poplatek.
(3) Družstvo může byt ze svého majetku pronajmout i občanu - nečlenovi družstva na základě výběrového řízení vyhlášeného usnesením představenstva, nebo i bez tohoto řízení za podmínky, že o nájem bytu nemá z nebydlících členů družstva nikdo zájem, popřípadě když pronájem bytu členovi družstva není možný. V takovém případě nevzniká povinnost uhradit členský podíl. Výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu se stanoví v nájemní smlouvě.
Čl.12
Výměna bytů
(1) Člen - nájemník bytu - může s jiným členem družstva nájemníkem bytu z majetku družstva uzavřít dohodu o výměně bytu. Tato dohoda musí mít písemnou formu. Součástí dohody musí být dohoda o vzájemném majetkovém vypořádání a dohoda o převodu členských práv a povinností. Majetkové vypořádání provedou účastníci výměny mezi sebou.
(2) Členská práva a povinnosti přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu dnem schválení dohody o výměně bytu družstvem nebo pozdějším dnem v dohodě uvedeným. V souvislosti s nutnými administrativními úkony stanoví družstvo za výměnu bytu družstevně-správní poplatek.
Čl.12 a
(1) Pronajatý byt nebo jeho část lze dát do podnájmu na dobu určitou či neurčitou na základě písemné smlouvy jen s písemným souhlasem družstva. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti dle čl. 10, odst.(1) stanov.
(2) Po skončení podnájmu výpovědí nebo uplynutím doby nemá podnájemce právo na přidělení náhradního podnájmu.
Čl.13
Formy zániku členství
(1) Členství osoby v družstvu zaniká :
a) písemnou dohodou
b) vystoupením člena
c) vyloučením
d) zánikem družstva
e) smrtí člena-fyzické osoby nebo zánikem člena-právnické osoby
f) zánikem majetkové účasti člena (podle čl. 6, odst.(4)
g) neuhrazením podílu nebydlícího na nákladech na činnost orgánů družstva podle čl. 6a odst. (3)
h) prohlášením konkurzu na majetek člena
i) zamítnutím návrhu na konkurz pro nedostatek majetku člena
j) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností
k) vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce
(2) Při zániku členství vyjma případů podle odst. (1) písm. d) a e), h), i), j) a k) je člen, který je současně nájemcem družstevního bytu, povinen byt vyklidit a vyklizený předat družstvu do 1 měsíce od zániku členství.
(3) Pokud dojde k ukončení konkurzu na
majetek člena z jiného důvodu než po splnění rozvrhového usnesení,
členství zaniklé dle ustanovené odst.(1), písm h) se obnovuje.
Čl.14
Zánik členství dohodou
(1) Dohoda o vystoupení z družstva musí mít písemnou formu.
(2) Dohoda musí obsahovat tyto náležitosti :
a) termín, ke kterému člen z družstva vystupuje
b) závazek vzájemného majetkového vypořádání člena s družstvem s termínem vypořádání
c) výši majetkového vypořádání.
Čl.15
Zánik členství vystoupením
(1) Člen může z družstva vystoupit jednostranným oznámením, které musí mít písemnou formu.
(2) V oznámení o vystoupení člen uvede pouze skutečnost, že z družstva vystupuje.
(3) Členství
vystupujícího člena zaniká tři měsíce po podání oznámení o vystoupení, přičemž
tato lhůta začíná běžet první den měsíce následujícího po doručení oznámení
družstvu, vždy však nejpozději ke dni ukončení správy bytu vystupujícího člena družstvem, pokud termín ukončení správy
nastane v průběhu shora uvedené
tříměsíční lhůty.
Čl.16
Zánik členství vyloučením
(1) Člen může být vyloučen rozhodnutím představenstva, jestliže :
a) opětovně a přes písemnou výstrahu družstva porušuje členské povinnosti
b) jestliže déle než dva měsíce neplatí nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebo jejich části), nebo jestliže v době posledních 12 měsíců neuhradil takové závazky opakovaně (nejméně 3x)
c) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti družstvu nebo členu družstva.
(2) Rozhodnutí o vyloučení musí mít písemnou formu a musí být členu doručeno doporučeným dopisem. Rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění a poučení o odvolání ke shromáždění delegátů.
(3) Proti rozhodnutí o vyloučení je možno podat odvolání ke shromáždění delegátů do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává písemnou formou na adresu sídla družstva. V ostatním platí ustanovení čl. 40, odst.(2) stanov.
Čl.17
Zánik členství zánikem družstva
(1) V případě zániku družstva zaniká členství všech jeho členů dnem zániku družstva. Jestliže družstvo zaniká bez likvidace, přechází členství v družstvu na členství v družstvu, které je jeho právním nástupcem.
Čl.18
Zánik členství úmrtím člena nebo zánikem organizace
(1) V případě úmrtí člena-fyzické osoby zaniká jeho členství a členská práva a povinnosti přechází na dědice. V případě zániku členství člena-právnické osoby zaniká jeho členství a členská práva a povinnosti přechází na jednoho z jeho právních nástupců.
Čl.18 a
(1) Pokud v důsledku převodu bytu (NBP) do vlastnictví člena, nebo v důsledku jiných skutečností nastane stav, že člen družstva již nemá v družstvu majetkovou účast ve smyslu ustanovení čl. 6, odst. (4) těchto stanov, jeho členství v družstvu zaniká dnem, kdy jeho majetková účast v družstvu zanikla, nezaniklo-li jeho členství již před tímto datem.
(2) Ustanovením odst. (1) není dotčeno právo člena při převodu bytu (NBP) do vlastnictví člena uhradit základní členský vklad a i bez přihlášky a jejího projednání tak zachovat kontinuitu svého členství v družstvu.
Čl.18 b
Zánik členství neuhrazením podílu nebydlícího člena na nákladech na činnost orgánů družstva.
(1) V případě, že nebydlící člen družstva nesplní svou povinnost dle čl. 6a, odst. (3) těchto stanov, zaniká jeho členství bez dalšího - tedy automaticky.
Čl.19
Majetkové vypořádání při zániku členství
(1) Při zániku členství má člen právo na vypořádací podíl.
(2) Pokud zaniká členství podle ustanovení čl.13, odst.(1), písm.l stanov, převede družstvo část společného majetku, odpovídající jejich podílu, ve finanční podobě ve prospěch SV. Takový podíl je splatný do tří měsíců od schválení roční účetní uzávěrky roku, ve kterém SV vznikne, nejdéle v roce následujícím po zániku členství.
(3) Zánikem členství vzniká bývalému členu nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Ten se rovná hodnotě majetkové účasti dosavadního člena. U nebydlícího člena se rovná základnímu členskému vkladu. U nájemce bytu se rovná základnímu členskému vkladu, navýšenému případně o doplatek zůstatkové hodnoty členského podílu a jiné majetkové účasti. Vlastník bytu se vypořádá podle ustanovení § 24, odst. 10 zákona č. 72/94 Sb.
(4) Zůstatkovou hodnotou členského podílu se rozumí členský podíl (účast člena na nákladech družstevní výstavby, která není kryta jiným způsobem) snížený úměrně k opotřebení stavby podle plánované doby její životnosti.
(5) Zůstatkovou hodnotou jiné majetkové účasti se rozumí členem splacená část investičního úvěru poskytnutého na výstavbu bytu snížená úměrně k opotřebení stavby podle plánované doby její životnosti.
(6) Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím 3 měsíců po schválení roční účetní závěrky za rok, ve kterém členství zaniklo, nejde-li o zánik členství v souvislosti s převodem bytu do vlastnictví.
(7) Pokud má člen závazky vůči družstvu, započtou se tyto pohledávky oproti vypořádacímu podílu. Pokud takové vypořádání nevede k uhrazení závazků člena vůči družstvu, sepíše družstvo s členem dohodu o způsobu úhrady takové pohledávky.
(8) Zůstatková hodnota členského podílu a jiné majetkové účasti je splatná ve vypořádacím podílu pouze v případě, že se zánikem členství zaniká i právo nájmu k bytu (NBP) z majetku družstva. Toto se nevztahuje na případy převodů bytů (NBP) do vlastnictví členů.
Čl.20
Zánik společného členství manželů
(1) Společné členství manželů zaniká :
a) zánikem členství jednoho z manželů
b) smrtí jednoho z manželů
c) písemnou dohodou mezi manželi
d) rozhodnutím soudu o zrušení společného nájmu bytu rozvedených manželů.
e) zánikem společného jmění manželů (dále SJM)
(2) Zanikne-li společné členství manželů smrtí jednoho z nich, zůstává pozůstalý manžel členem družstva.
(3) Po rozvodu manželství zůstává členem družstva ten z nich, který je určen dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu.
(4) Dojde-li k zániku SJM za trvání manželství a jeden z nich byt trvale opustí, zůstává členem družstva ten z manželů, který v bytě zůstal bydlet.
(5) Společné členství manželů zaniká převodem jejich společných práv a povinností, písemnou dohodou s družstvem, vystoupením z družstva a vyloučením.
Čl.21
Základní členský vklad
(1) Základní členský vklad činí 100-Kč.
(2) Základní členský vklad je žadatel o členství povinen zaplatit před podáním přihlášky za člena.
(3) Členský vklad se platí jednorázově, při rozhodnutí o nepřijetí se nevrací.
Čl.22
Orgány družstva
(1) Orgány družstva jsou :
a) shromáždění delegátů
b) představenstvo
c) předseda
d) kontrolní komise
e) další orgány
(2) Dalšími orgány družstva jsou :
a) členská schůze samosprávy
b) výbor samosprávy
c) pomocné orgány.
(3) Delegát (delegáti) a jeho náhradník jednotlivých samospráv nemá podle těchto stanov postavení orgánu družstva. Delegát a náhradník se volí na čtyři roky. Pokud v průběhu volebního období dojde ke změně, trvá volební období nového delegáta či náhradníka pouze do konce volebního období původního delegáta či náhradníka. Tato ustanovení nemají vliv na postavení shromáždění delegátů jako nejvyššího orgánu družstva.
Čl.23
Volby a funkční období
(1) Funkční období členů volených orgánů činí 4 roky. Svou činnost vykonávají členové orgánů nad rámec tohoto funkčního období, až do doby, než budou zvoleny orgány nové.
(2) Funkce ve voleném orgánu zaniká :
a) uplynutím volebního období
b) smrtí člena orgánu
c) odvoláním na základě rozhodnutí orgánu, který člena zvolil
d) písemným odstoupením. Členství v orgánu pak zaniká dnem nejbližšího zasedání, kdy odstoupení projedná orgán, z něhož člen odstupuje, nebo dnem nejbližšího pravidelného zasedání takového orgánu, pokud odvolání neprojedná, maximálně však po 30 kalendářních dnech od doručení písemného odstoupení družstvu.
Čl.24
Práva a povinnosti členů orgánů
(1) Člen orgánu družstva je povinen zejména pravidelně se účastnit na jednání orgánu, dodržovat při výkonu své funkce zákony, další obecně závazné právní předpisy, stanovy a rozhodnutí vyššího orgánu družstva. Za škodu způsobenou při výkonu funkce odpovídá podle zákona.
(2) Členům orgánů družstva je možné přiznat náhradu nákladů spojených s výkonem funkce a odměnu za výkon funkce podle čl.33 odst.(7).
(3) Pro výkon funkce v orgánech družstva platí zákaz konkurence podle §249 zákona 513/91 Sb..
Čl.25
Shromáždění delegátů
(1) Nejvyšším orgánem družstva je shromáždění delegátů (dále též SD).
(2) Delegáti se volí podle klíče jeden delegát za jednu členskou samosprávu či SV, které je členem družstva. Samosprávy či SV, které mají více než sto bytů (NBP), volí delegáty dva. Podrobnosti voleb upravují zásady schválené představenstvem. Shromáždění delegátů se účastní pouze řádně zvolení delegáti nebo jejich náhradníci. Zastoupení není možné. Delegát i náhradník zvolený za členskou samosprávu musí být členem družstva.
(3) Do výlučné pravomoci shromáždění delegátů patří :
a) přijímat a měnit stanovy
b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise
c) schvalovat řádnou či mimořádnou účetní uzávěrku
d) rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popřípadě o způsobu úhrady ztráty
e) rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu
f) rozhodovat o základních otázkách koncepce a rozvoje družstva
g) rozhodovat o splynutí, sloučení, přeměně, rozdělení a o jiném zrušení družstva
h) rozhoduje o odvolání proti vyloučení podle čl. 16 odst. (2)
i) uděluje souhlas pro užití společného majetku podle čl. 34 odst. (6)
j) rozhoduje o odvoláních dle čl. 40 odst. (2)
k) shromáždění delegátů může na návrh kontrolní komise změnit nebo zrušit pravomocné rozhodnutí představenstva nebo předsedy družstva, pokud jimi byly porušeny obecně závazné právní předpisy nebo stanovy družstva, pokud od nabytí právní moci takového rozhodnutí neuplynuly dva roky do podání takového návrhu.
(4) Do výlučné pravomoci shromáždění delegátů patří i rozhodování o dalších otázkách, pokud si je svým rozhodnutím vyhradí.
(5) Schůzi shromáždění delegátů svolá představenstvo podle potřeby, nejméně dvakrát ročně.
(6) Shromáždění delegátů musí představenstvo svolat do dvou měsíců na návrh kontrolní komise, jedné třetiny členů družstva, nebo jedné třetiny delegátů.
(7) Pořad jednání musí být oznámen zvoleným delegátům na písemných pozvánkách nejpozději 8 dnů před konáním schůze shromáždění delegátů.
(8) O způsobu hlasování shromáždění delegátů rozhoduje tento orgán.
(9) Pro případ, že shromáždění delegátů nebude na počátku jednání nebo v jeho průběhu usnášeníschopné, může představenstvo svolat současně s pozvánkou na řádné jednání shromáždění delegátů náhradní schůzi shromáždění delegátů s pozdějším začátkem s nezměněným programem jednání. Tato schůze je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných s výjimkou změny stanov, splynutí, sloučení, přeměně a jiném zrušení družstva.
Čl.26
Představenstvo
(1) Představenstvo je statutárním orgánem družstva. Řídí jeho činnost a rozhoduje o všech otázkách, které nejsou těmito stanovami nebo zákonem vyhrazeny jinému orgánu. Představenstvo je oprávněno navrhnout SD výši a způsob placení družstevně-správních poplatků a rozsah úkonů, které placení poplatků podléhají. V případě,že členy družstva jsou v objektu nájemníci a vlastníci bytů současně, rozhoduje v případě jejich nedohody o věcech uvedených v čl. 30 odst.(2), písm. i), není-li pro rozhodnutí příslušný jiný orgán.
(2) Představenstvo odpovídá za svou činnost shromáždění delegátů. Představenstvo může své pravomoci delegovat na jinou fyzickou či právnickou osobu, takovým přenesením není dotčena jeho odpovědnost vůči shromáždění delegátů.
(3) Představenstvo na své nejbližší schůzi zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Za představenstvo jedná navenek předseda nebo pověřený člen představenstva. V nepřítomnosti předsedy ho zastupuje místopředseda nebo pověřený člen představenstva.
(4) Představenstvo družstva může pověřit formou písemné smlouvy zajišťování výkonu předmětu činnosti družstva jinou právnickou či fyzickou osobu. Představenstvo je povinno pravidelně kontrolovat hospodaření družstva na základě předložených účetních dokladů touto pověřenou osobou.
(5) Funkce člena představenstva družstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné. Zvolen může být jen zletilý člen.
(6) Představenstvo má 3-5 členů.
(7) Představenstvo svolává předseda představenstva podle potřeby, obvykle jedenkrát za měsíc. Do 10 dnů se sejde v případě, požádá-li o to alespoň jedna třetina jeho členů.
(8) Právní úkony představenstva, pro které je předepsaná písemná forma, podepisuje předseda (místopředseda) a další člen představenstva.
Čl.27
Předseda družstva
(1) Předseda družstva jedná a vystupuje jménem družstva navenek. Za své jednání je odpovědný představenstvu a shromáždění delegátů.
(2) Předseda řídí činnost představenstva družstva a zajišťuje plnění úkolů daných stanovami, usneseními představenstva a shromáždění delegátů v souladu s obecně závaznými právními předpisy.
(3) Předseda může v závažných případech pozastavit výkon usnesení představenstva. O výkonu usnesení rozhodne představenstvo s konečnou platností na příštím jednání představenstva.
Čl.28
Kontrolní komise
(1) Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti jeho členů. Za svou činnost odpovídá pouze shromáždění delegátů.
(2) Kontrolní komise se volí ze zletilých členů družstva a má 3-5 členů.
(3) Kontrolní komise na své první schůzi zvolí předsedu a místopředsedu. Schází se podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce.
(4) Kontrolní komise upozorňuje představenstvo na zjištěné rozpory s platnými stanovami, normami družstva, usneseními shromáždění delegátů a platnými právními předpisy a žádá jejich odstranění. Pokud je představenstvo neodstraní v přiměřené lhůtě, obrátí se kontrolní komise na nejbližší schůzi shromáždění delegátů, popřípadě požádá představenstvo o svolání mimořádné schůze shromáždění delegátů.
(5) Členem kontrolní komise může být i člen družstva, který je členem statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek, pokud má toto společenství vlastníků jednotek postavení členské samosprávy.
Čl.28 a
Zastupování družstva ve společenstvích vlastníků
(1) Družstvo pověřuje zastupováním ve společenstvích vlastníků, jichž je minoritním členem, zmocněnce podle následujících pravidel :
1. v samosprávách, kde funguje výbor samosprávy, je zmocněncem předseda výboru samosprávy nebo členskou schůzí zvolený člen samosprávy.
2. v samosprávách, v nichž je ustanoven správce objektu podle čl.31, odst.(6) stanov, je zmocněncem správce, pokud je členem družstva, jinak člen družstva pověřený představenstvem
3. jakákoliv právnická či fyzická osoba, pokud se nepodaří zmocněnce ustanovit dle shora citovaných zásad.
(2) Zmocněnec družstva není oprávněn své zmocnění převést na jiného.
(3) Zmocněnec je ve společenství vlastníků povinen usilovat o umožnění účasti všech členů samosprávy na každém jednání společenství vlastníků. Zmocněnec zpravidla svolává členskou schůzi samosprávy na termín schůze společenství vlastníků a svůj postup ve schůzi společenství vlastníků konzultuje se samosprávou. Zmocněnec ve schůzi společenství hlasuje v souladu s usnesením členské schůze samosprávy, pokud toto není v rozporu s usnesením shromáždění delegátů nebo představenstva družstva, popřípadě se stanovami družstva.
Čl. 28 b
Vztahy družstva a společenství vlastníků vzniklých dle zákona č. 72/94 Sb.
(1) Společenství vlastníků vzniklé podle ustanovení §§ 9 a následujících z.č. 72/94 Sb. ve znění po novele z.č. 103/2000 Sb. může být jako samostatná právnická osoba členem družstva, a to na základě přihlášky podané výborem nebo pověřeným vlastníkem společenství.
(2) K přihlášce za člena družstva přikládá společenství své schválené stanovy.
(3) Společenství se pak může stát členem družstva tehdy, jestliže stanovy obsahují ustanovení o podřízení se členů společenství interním normám družstva. Toto ustanovení stanov společenství lze nahradit většinovým rozhodnutím členské schůze společenství.
(4) Společenství – členové družstva mají postavení členské samosprávy.
Čl.29
Členská samospráva
(1) Základní jednotkou družstva je členská samospráva. Vyjma samospráv tvořených SV samosprávu tvoří všichni členové družstva, kteří užívají nebo vlastní byty, příp. nebytové prostory v objektu, který tvoří samostatný ekonomický celek. Nebydlící členové družstva (čl. 6a), se mohou sdružit do samosprávy nebydlících. Samostatnou samosprávu může též vytvořit právnická osoba-člen družstva, pokud jím není SV. V jedné budově (dle zápisu v Katastru nemovitostí) však smí být pouze jedna samospráva.
Čl.30
Členská schůze samosprávy
(1) Členská schůze samosprávy je nejvyšším orgánem členské samosprávy, ve kterém její členové projednávají všechny věci,týkající se jejich objektu i činnosti celého družstva. Shromáždění vlastníků jednotek - členů SV-člena družstva, má ve vztahu k družstvu postavení členské schůze samosprávy podle těchto stanov.
(2) Členská schůze samosprávy zejména :
a) rozhoduje o způsobu zajištění předmětu činnosti družstva v okruhu své působnosti, přičemž je vázána stanovami a usnesením představenstva a shromáždění delegátů. Rozhodnutí, které je se stanovami nebo usnesením představenstva v rozporu, je neplatné od samého počátku
b) plní úkoly stanovené shromážděním delegátů a představenstvem
c) dává na vědomí družstvu způsob užití zisku samosprávy, přičemž nesmí rozhodnout v rozporu s těmito stanovami
d) volí ze svého středu a odvolává členy výboru samosprávy
e) projednává a schvaluje zprávy výboru samosprávy
f) volí delegáta a náhradníka na shromáždění delegátů
g) rozhoduje o způsobu a výši úhrady příspěvku svých členů do dlouhodobé zálohy na opravy nad rámec stanovený představenstvem
h) schvaluje zásady pro užití zůstatku své dlouhodobé zálohy na opravy
i) vyjadřuje se ke stavebním úpravám domů a bytů tam, kde to vyžaduje stavební zákon
j) rozhoduje o hospodaření se společnými částmi domu
k) dává souhlas k výměnám nájmu bytů a podnájmům
l) rozhoduje o dalších věcech podle odst.(1), které si vyhradí do své pravomoci.
(3) Rozhodnutí členské schůze podle odst.(2) písm. i) nahrazuje projev vůle družstva o uvedených otázkách.
(4) Členskou schůzi samosprávy svolává její výbor podle potřeby, nejméně jednou za šest měsíců. Výbor musí schůzi svolat, jestliže o to požádá nejméně třetina členů samosprávy nebo představenstvo družstva. Pokud nesvolá schůzi do jednoho měsíce od takové žádosti, svolá členskou schůzi představenstvo. O svolání členské schůze jsou členové vyrozuměni písemně s programem nejméně osm dnů předem.
(5) Není-li v čase uvedeném pro konání schůze přítomna nadpoloviční většina členů, koná se schůze po uplynutí čekací doby 15 minut. V takovém případě je usnášeníschopná v počtu nejméně tří členů o všech otázkách schváleného pořadu jednání uvedeného na pozvánkách. Pro přijetí usnesení se vyžaduje souhlas dvoutřetinové většiny přítomných vyjma případů, kdy tyto stanovy nebo obecně platná právní norma vyžadují vyšší účast při hlasování.
(6) Členská schůze může část svých práv a povinností podle odst.(2) přenést na výbor samosprávy, předsedu samosprávy či správce.
Čl.31
Výbor samosprávy
(1) Výbor samosprávy je výkonným orgánem členské samosprávy. Nesmí však rozhodovat o věcech podle čl.30 odst.(2) písm.d)-h).
(2) Výbor se volí z řad členů samosprávy. Výbor si ze svého středu může zvolit předsedu, který jedná za výbor navenek a je odpovědný členské schůzi a výboru samosprávy.
(3) Výbor má 3-9 členů.
(4) Výbor se schází podle potřeby.
(5) Kde je to účelnější, nevolí členská schůze samosprávy výbor, ale předsedu nebo správce se shodnými pravomocemi.
(6) Výbor samosprávy může pověřit výkonem svých činností správce, který je fyzickou či právnickou osobou.
(7) Pokud samospráva neplní své povinnosti nebo nevykonává své pravomoci a tato nečinnost je v rozporu s oprávněnými zájmy družstva, může představenstvo zajistit výkon těchto pravomocí samo, náklady jdou k tíži příslušné samosprávy.
(8) Postavení výboru samosprávy podle těchto stanov má i výbor SV nebo pověřený vlastník.
Čl.32
Pomocné orgány
(1) K zajištění své činnosti mohou vytvářet orgány družstva pomocné orgány bez rozhodovací pravomoci, tyto orgány nemohou nahradit
(2) Orgán, který je zřídil.
(3) Členem jmenovaného pomocného orgánu může být i nečlen družstva.
(4) Členem voleného pomocného orgánu může být jen člen družstva.
Čl.33
Společná ustanovení o orgánech družstva
(1) Orgány družstva jednají pouze o věcech, které jim přísluší podle těchto stanov.
(2) Členem voleného orgánu družstva může být pouze zletilý člen družstva. Člen je zvolen, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných. O průběhu volby se pořídí zápis. Volby do představenstva a kontrolní komise se provádí tajnou volbou.
(3) Členové volených orgánů jsou odpovědni orgánu, který je zvolil. Při výkonu své funkce jsou vázáni pouze obecně závaznými právními předpisy, stanovami a rozhodnutími vyšších orgánů družstva.
(4) Kolektivní orgány rozhodují formou usnesení své schůze. K přijetí usnesení je potřeba souhlas většiny přítomných při nadpoloviční účasti jeho členů. K platnosti usnesení o změně stanov, rozdělení, splynutí a jiném zrušení družstva je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech delegátů.
(5) Způsob hlasování příslušného orgánu stanoví tento orgán svým usnesením. Pokud se nerozhodne jinak, hlasuje se veřejně zdvižením ruky.
(6) O schůzích orgánů se pořídí zápis, který podepíše řídící schůze (ověřovatelé u zápisu ze shromáždění delegátů).
(7) Členu voleného orgánu družstva přísluší za výkon funkce odměna podle zásad stanovených představenstvem. Odměna členu v plné výši nebo vůbec nepřísluší za období, ve kterém svou funkci nevykonává řádně. O krácení odměn rozhoduje představenstvo.
Čl.34
Zásady hospodaření
(1) Družstvo hradí náklady a výdaje své činnosti z příjmů získaných z bytového hospodářství a z ostatní hospodářské činnosti, popřípadě z dalších zdrojů.
(2) Základní ekonomickou jednotkou bytového hospodářství (dále též BH) je středisko bytového hospodářství. V rámci jedné samosprávy může být více středisek BH, každá samospráva tvoří alespoň 1 středisko BH. Průběžnou kontrolu hospodaření středisek BH zajišťuje představenstvo družstva.
(3) Samostatným střediskem BH je i SV-člen družstva.
(4) Činnost střediska BH se financuje z nájemného z bytů a nebytových prostor a z úhrad za plnění poskytovaná s jejich užíváním, z příspěvků vlastníků jednotek podle 15 zákona č. 72/94 Sb., popřípadě z jiných zdrojů.
(5) Zisk nebo ztráta střediska bytového hospodářství se každoročně vypořádá dle rozhodnutí představenstva s přihlédnutím k návrhu členské schůze samosprávy. Člen družstva je povinen přispívat na úplnou úhradu ztráty střediska bytového hospodářství, v němž užívá byt (NBP), v poměru podle podlahových ploch.
(6) Družstvo nesmí použít prostředky, které jsou společným majetkem družstva, na financování bytového hospodářství bez souhlasu shromáždění delegátů; takový souhlas vyžaduje dvoutřetinovou většinu přítomných delegátů
(7) Družstvo nesmí použít prostředky jednoho střediska BH za žádných okolností na financování bytového hospodářství jiného střediska.
(8) Úhrada za užívání bytu a plnění s tím spojená (u nájemníka) a úhrada nákladů za služby zajišťované družstvem (u vlastníka)-dále jen „úhrada“-se platí ve výši a lhůtě stanovené představenstvem (čl.10). Při prodlení s placením úhrady družstvo účtuje poplatek s prodlení.
(9) Zálohované platby jsou vypořádávány ročně dle zásad schvalovaných shromážděním delegátů (čl.9,odst.(1), písm.d)) v souladu s § 697 občanského zákoníku.
(10) Při rozhodování o vypořádání zisku nebo ztráty střediska bytového hospodářství není možno přerozdělovat prostředky z rozdílných hospodářských výsledků mezi jednotlivými středisky bytového hospodářství.
(11) Shromáždění delegátů rozhoduje dvoutřetinovou většinou přítomných o návrhu představenstva o použití zisku či úhradě ztráty vyplývající z ostatní hospodářské činnosti družstva. Pokud po projednání řádné či mimořádné účetní uzávěrky SD nerozhodne, lze do rozhodnutí SD nahradit rozhodnutí SD rozhodnutím představenstva družstva, které v takovém případě smí pouze předepsat ztrátu k úhradě členům družstva dle čl. 38 těchto stanov, zisk z hospodaření lze pouze připsat k dobru nedělitelného fondu družstva
(12) Družstvo při své činnosti zřizuje fondy a rezervy.
Čl.34a
Vztahy družstva a SV při hospodaření
(1) Družstvo spravuje SV-členům družstva bytový fond v majetku jejich členů v souladu s těmito stanovami jako střediskům BH.
(2) U SV-členů družstva hospodaří družstvo při správě bytů (NBP) jejich členů s jejich finančními prostředky.
(3) Družstvo může hospodařit s finančními prostředky nečlena družstva v domě ve správě družstva pouze způsobem upraveným těmito stanovami a ostatními normami družstva.
(4) Družstvo může na základě samostatné smlouvy vést i účetnictví SV-členů družstva za úplatu. Toto ustanovení se použije nejdříve v účetním roce 2002.
(5) Pokud má SV příjmy podléhající dani z příjmu, odpovídá si samo za jejich zaúčtování a zdanění. Zná-li družstvo účet SV, poukáže tyto příjmy na tento účet. Pokud účet nezná, eviduje příjmy na svém účtu do rozhodnutí SV. Tato ustanovení se nepoužijí u případů uzavření smlouvy dle předchozího odstavce nebo pokud se družstvo a SV nedohodnou jinak.
Čl.35
Nedělitelný fond družstva
(1) Nedělitelný fond je společný fond družstva.
(2) Výše nedělitelného fondu činí minimálně 25.000,-Kč.
(3) Nedělitelný fond se používá na úhradu ztráty střediska ostatního hospodářství, k převodu do jiného fondu ze zisku nebo do kapitálového fondu při financování investic, vždy na návrh představenstva rozhodnutím shromáždění delegátů. Nedělitelný fond je vyjmut ze základu pro stanovení vypořádacího podílu při zániku členství.
(4) Při použití nedělitelného fondu podle odst.(3) je družstvo povinno doplnit co nejdříve fond alespoň do minimální výše, nejméně však částkou rovnající se 10% čistého ročního zisku ze společného hospodaření.
Čl.36
Dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice
(1) Záloha se tvoří pravidelnými měsíčními i mimořádnými příspěvky z nájemného nebo úhrad vlastníků jednotek podle §15 z.č. 72/94 Sb.
(2) Každé středisko bytového hospodářství si zálohu vytváří samostatně a jeho členové do ní přispívají v částkách předepsanými představenstvem družstva, popřípadě nad rámec rozhodnutí představenstva částkami schválenými rozhodnutím členské schůze samosprávy. V případě, že dům je ve spoluvlastnictví více vlastníků, přispívají na tvorbu zálohy spoluvlastníci v poměru spoluvlastnického podílu, pokud se nedohodnou jinak. K takovému rozhodnutí je vždy třeba souhlasu všech spoluvlastníků.
(3) Ze zálohy se hradí pouze opravy a údržba společných částí objektu samosprávy, pokud členská schůze samosprávy nadpoloviční většinou svých členů nerozhodne jinak.
Čl.37
Ostatní společné fondy
(1) Ostatní společné fondy zřizuje družstvo na základě svých potřeb v souladu se svými činnostmi. O zřízení a fungování fondů v souladu s obecně platnými právními předpisy rozhoduje představenstvo.
Čl.38
Ručební povinnost
(1) Člen družstva je povinen přispívat na úhradu celého schodku z hospodaření objektu samosprávy, v němž užívá byt (NBP). Neručí však za dluhy vzniklé neplacením nájmu nebo úhrady za užívání bytu v objektu samosprávy, které nezpůsobil.
(2) Za vykázanou ztrátu ze společného hospodaření družstva ručí člen do výše 500,-Kč v jednom roce.
(3) Za případný likvidační schodek ručí člen do výše 5.000,-Kč.
(4) SV-člen družstva ručí za vykázanou ztrátu či likvidační schodek ve výši součtu částek vedených v odst. 2 a 3 tohoto článku násobeného počtem členů SV.
Čl.39
Společná ustanovení k nájmu bytu
(1) Vznikne-li s členstvím právo nájmu k družstevnímu bytu, je družstvo povinno uzavřít s členem nájemní smlouvu.
(2) Obsahem nájemní smlouvy je :
a) identifikace bytu
b) výše nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu, způsob jejich placení a způsob změny výše nájemného
c) povinnost člena splatit družstvu částku, která se rovná výši vypořádacího podílu vyplaceného družstvem tomu, kdo byt předal.
(3) Zanikne-li nájemní poměr člena bez zániku členství vrácením bytu družstvu , vznikne členovi nárok na výplatu vypořádacího podílu podle zásad podle čl.19 těchto stanov.
Čl.40
Společná ustanovení
(1) Tyto stanovy se vztahují přiměřeně i na ty členy družstva, kteří užívají NBP nebo se stali vlastníky družstevního bytu, a dále na členy SV, pokud z povahy věci nevyplývá, že příslušné ustanovení nebo rozhodnutí orgánů družstva se na ně jako na vlastníky nebo uživatele vztahovat nemohou. Výkon vlastnických práv vlastníka bytu (NBP) může být stanovami nebo rozhodnutím orgánu družstva omezen pouze se souhlasem vlastníka, jehož se omezení týká. Ustanovení těchto stanov se dále použije přiměřeně i na úpravu vztahů mezi družstvem a uživatelem bytu, který není členem družstva, a to v těch případech, kdy použití těchto stanov není v kolizi s obecnou právní úpravou nájmu bytu dle Občanského zákona v jeho platném znění.
(2) Proti rozhodnutí představenstva družstva, kterým se rozhoduje o právech a povinnostech podle těchto stanov, se člen, o jehož právech a povinnostech bylo napadeným rozhodnutím rozhodnuto, může do 15 dnů od doručení takového rozhodnutí písemně odvolat ke shromáždění delegátů podáním doručeným do sídla družstva. Proti rozhodnutí o nepřijetí za člena není odvolání přípustné. Odvolání podané do rozhodnutí představenstva družstva má odkladný účinek, vyjma odvolání podaného do rozhodnutí o vyloučení z družstva, které odkladný účinek nemá. Družstvo však až do doby projednání takového odvolání a rozhodnutí o něm shromážděním delegátů neprovádí žádná další opatření směřující k vyklizení bytu. Proti rozhodnutí shromáždění delegátů není možné podat odvolání. Odvolání musí obsahovat důvod, pro který mu má být dle odvolatele vyhověno a dále ustanovení právního předpisu či normy družstva, která byla dle odvolatele porušena.
(3) Za včas podané odvolání se považuje i odvolání podané po uplynutí stanovené doby, nejpozději do tří měsíců od doručení rozhodnutí, jestliže se člen řídil nesprávným poučením orgánu družstva o odvolání nebo jestliže poučení o odvolání nebylo uvedeno.
(4) Představenstvo může o odvolání rozhodnout samo, jestliže mu v plném rozsahu vyhoví.
(5) Písemnosti doručuje družstvo svým členům poštou nebo jinou vhodnou formou na adresu užívaného bytu nebo adresu, kterou člen písemně družstvu sdělil. Povinnost písemnost doručit je splněna tehdy, jakmile ji pošta doručí nebo vrátí z poslední známé adresy člena jako nedoručenou. Povinnost doručit písemnost do vlastních rukou je splněna též tehdy, když člen svým jednáním doručení zmařil nebo když odmítl písemnost převzít. Za den doručení se považuje den, kdy taková skutečnost nastala. Písemnost je možno doručit též osobně do schránky uživatele. Za den doručení je v tomto případě považován den, kdy byla písemnost do schránky prokazatelně vhozena. Tento způsob doručování nelze použít v případech doručování rozhodnutí orgánu, proti němuž je možno podat odvolání.
Čl.41
Přechodná ustanovení
(1) Těmito stanovami se řídí též právní vztahy mezi družstvem a jeho členy, vzniklé před nabytím účinnosti těchto stanov. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti těchto stanov se však posuzují podle dosavadních stanov.
Čl.42
Závěrečná ustanovení
(1) Tyto stanovy byly přijaty shromážděním delegátů dne 19.11.1993 ve smyslu dodatků ze dne :
- 12. 5.1995,
8.12.1995, 24.5.1996, 13.12.1996, 30.5.1997, 21.11.1997, 16.6.2000,
23.11.2001, 7.6.2002 a 11.12.2003 a nabývají účinnosti dnem přijetí.
(2) Dosavadní stanovy se zrušují dnem účinnosti těchto stanov.
__________________ ______________________
Ing. Karel Pfeffer Mgr. Jaromír Rokusek
předseda družstva místopředseda družstva
