STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA
--------------------------------------------------------------------------------
část I. Základní ustanovení
část II. Činnost družstva
část III. Členství v družstvu
část IV. Přidělování bytů
část V. Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru)
část VI. Orgány družstva
část VII. Hospodaření družstva
část VIII. Zrušení a likvidace družstva
část IX. Společná ustanovení
část X. Členství v družstvu při současném vlastnictví bytu (nebytového prostoru)
část XI. Přechodná a závěrečná ustanovení
--------------------------------------------------------------------------------
část I. Základní ustanovení
čl. 1
Družstvo přijalo název
Stavební bytové družstvo ROZVOJ Sokolov
a má sídlo v Nádražní ul.č. 42 v Sokolově.
čl. 2
Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů.
Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem.
část II. Činnost družstva
čl. 3
Předmětem činnosti družstva je především organizování přípravy a provádění výstavby, provoz bytových a nebytových objektů a zabezpečování plnění poskytovaných služeb s užíváním bytů a nebytových prostor.
Předmětem podnikání (činnosti) družstva je
a) montáž, opravy, revize vyhrazených elektrických zařízení,
b) montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených zdvihacích zařízení,
c) inženýrská činnost v investiční výstavbě,
d) správa a údržba nemovitostí,
e) provádění staveb, včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování,
f) koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v režimu živnosti volné.
část III. Členství v družstvu
čl. 4 Vznik členství
Členy družstva mohou být fyzické osoby i právnické osoby s tím, že mají jeden hlas, s postavením nebydlícího člena.
čl. 5
Členství vzniká dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce musí být připojeno potvrzení o zaplacení základního členského vkladu 300,-- Kč.
Představenstvo je povinno rozhodnout o přihlášce do 60-ti dnů ode dne, kdy byla družstvu doručena.
Družstvo vrátí vklad občanu, kterého nepřijalo za člena do 30-ti dnů ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí.
čl. 6
Přechod a převod členství
Smrtí člena přechází jeho členství v družstvu na dědice.
Člen může převést svá práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu na jinou osobu, která splňuje podmínky vzniku členství podle čl. 4, způsobem určeným zákonem.
Členství v družstvu přechází i dnem vzniku nájmu družstevního bytu na základě dohody o výměně družstevního bytu.
čl. 7
Společné členství manželů
Vznikne-li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), vznikne se společným nájmem bytu (nebytového prostoru) i společné členství manželů v družstvu.
Právo společného nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) manželi i společné členství manželů v družstvu vznikne také v případě přechodu a převodu členství na jednoho z manželů podle čl. 6.
Společné členství manželů podle odst.
Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Manželé jako společní členové mají jeden hlas.
čl. 8
Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které s nepřeměnilo na jejich členství společné.
Existence společného členství manželů nevylučuje vznik samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž nebo jiném stavebním bytovém družstvu.
čl. 9
Splynutí členství
Jestliže člen získá v témže družstvu další členství, např. z důvodu dědění, převodem členských práv a povinností, sloučení družstev a převodu části majetku, vyzve družstvo člena, aby provedl některou z dispozic s členstvím podle čl. 10.
Jestliže člen nevykonává tuto dispozici do třech měsíců od výzvy družstva, splyne takto získané členství s členstvím původním v členství jediné.
Z důvodů uvedených v odst. 1, splynou navzájem i společná členství manželů. Vznikem společného členství manželů nesplyne to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich společné členství.
Při splynutí členstev podle odst.
čl. 10
Přeměna členství
K přeměně členství dochází v těchto případech:
společné členství manželů se mění na samostatné členství jednoho z bývalých manželů nebo na samostatné členství každého z nich v případě uvedeném v čl. 7,
samostatné členství zůstavitele se v případě uvedeném v čl. 6 mění na samostatné členství (nebo společné členství) každého z dědiců jednotlivých členských podílů zůstavitele,
samostatné členství jednoho z manželů, společných nájemníků družstevního bytu se výměnou družstevního bytu se mění na společné členství manželů,
samostatné členství nájemníka družstevního bytu se převodem členských práv a povinností na jednoho z manželů za trvání manželství mění na společné členství manželů.
čl. 11
Rozdělení členství
K rozdělení členství dochází v případech rozdělení družstva nebo převodu části jeho majetku, jestliže člen nebo manželé - společní členové budou po jeho uskutečnění užívat nadále byt v jiném družstvu, než nebytový prostor.
čl. 12
Členská práva a povinnosti
Člen družstva má právo zejména:
účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zákonného zástupce na jednání a rozhodování členské schůze samosprávy a nebo prostřednictvím zvolených delegátů na jednání a rozhodování shromáždění delegátů,
být volen do orgánů družstva, má-li plnou způsobilost k právním úkonům,
účastnit se veškeré družstevní činnosti a požívat výhod, které družstvo svým členům poskytuje,
předkládat návrhy na zlepšování činnosti družstva, obracet se s podněty, připomínkami nebo stížnostmi, týkajícími se činnosti družstva k příslušným orgánům družstva a být o jejich vyřízení informován,
na přidělení konkrétně určeného bytu (nebytového prostoru) splatí-li členský podíl na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené. U svépomocné výstavby vzniká členu toto právo úhradou splatné peněžními částky členského podílu a uzavřením písemné smlouvy o jiném plnění. Člen má právo na vydání rozhodnutí o přidělení bytu do třiceti dnů po vzniku práva na přidělení bytu,
na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru) vydaného příslušným orgánem družstva, na základě převodu členských práv a povinnosti nebo jejich části a na základě dohody o výměně bytu,
na přidělení bytu nebo rodinného domku (nebytového prostoru) určeného do vlastnictví zaplacením splatné peněžní částky členského podílu a uzavřením písemné smlouvy o výstavbě
na roční vyúčtování zaplacených záloh nájemného a záloh úhrad za plnění poskytovaných s užíváním bytu a na vypořádání podle zásad schválených představenstvem družstva
na převedení bytu do vlastnictví kdykoliv o to požádá a to v duchu zák.č. 72/94 Sb. a jeho novel., i v letech následujících po platnosti časových termínů tohoto zákona.
čl. 13
Člen družstva je povinen zejména:
dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva,
uhradit zálohový členský podíl, popřípadě doplatek členského podílu ve stanovené výši a lhůtě,
platit nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu anebo zálohy na ně,
hradit příspěvky na činnost družstva a za úkony ve výši určené představenstvem družstva,
chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řád nebytových prostor, předpisy o požární ochraně, ochraně zdraví a řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu a řádně užívat plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru),
převzít byt na základě smlouvy o nájmu bytu, který je způsobilý k užívání ve lhůtě stanovené družstvem, nebo uhradit družstvu újmu, která mu vznikne opožděným převzetím bytu, ( netýká se vlastníků bytu)
oznamovat družstvu včas změny týkající se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence a rozúčtování záloh úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu,
umožnit pověřeným zástupcům družstva po předchozím oznámení zjištění technického stavu bytu (nebytových prostor),
přispívat podle svých možností k plnění úkolů družstva,
přispívat na úhradu schodku základní ekonomické jednotky, střediska bytového hospodářství - domovní správy. Na vlastní náklady udržovat zařízení a vybavení bytu (nebytového prostoru) v provozuschopném stavu a maximální péčí prodlužovat jejich životnost a tím zamezovat vzniku škod.
čl. 14
Majetková účast člena družstva
Majetková účast člena v družstvu tvoří členský vklad (základní členský vklad a další členský vklad) a případná další majetková účast člena na podnikání družstva.
Základní členský vklad je pro všechny členy družstva stejný a je 300,-- Kč. Po dobu trvání členství nemůže majetková účast člena v družstvu klesnout pod hodnotu základního členského vkladu.
Další členský vklad je majetková účast člena na družstevní výstavbě převyšující základní členský vklad, to znamená - členský podíl snížený o základní členský vklad (případně plus hodnota splaceného investičního úvěru poskytnutého na družstevní výstavbu).
Další majetkovou účast na podnikání družstva může člen do družstva vložit za podmínek určených smlouvou v níž bude uveden
- způsob splacení další majetkové účasti
- způsob rozhodování o předmětu podnikání
- způsob rozdělení ztráty a zisku
- způsob majetkového vypořádání další majetkové účasti na podnikání za trvání členství v případě ukončení této činnosti a v případě, že o to člen sám požádá
- další podmínky podle návrhu představenstva.
Výše této majetkové účasti je mírou pro rozdělení zisku nebo úhrady ztráty z této činnosti. Smlouvu schvaluje představenst vo.
Další členský vklad a další majetková účast člena na podnikání může mít formu nepeněžního vkladu, o jehož způsobu ocenění rozhodně představenstvo družstva.
čl. 15
Členský podíl (další členský vklad)
Členský podíl představuje majetkovou účast člena na družstevní výstavbě převyšující základní členský vklad. Členský podíl se neodepisuje (pokud podle rozhodnutí shromáždění delegátů se členský podíl odepisuje, rozumí se zůstatkovou hodnotou členského podílu členský podíl, snížený úměrně k opotřebení stavby podle plánované doby její životnosti.
V případě nutnosti zvýšit zálohu na členský podíl je člen povinen zvýšení členského podílu uhradit ve výši, lhůtě a způsobem stanoveným představenstvem družstva.
Členský podíl se zhodnocuje o splacenou část úvěru, poskytnutého peněžním ústavem na výstavbu družstevního objektu (dosud jiná majetková účast člena na nákladech výstavby).
Členským podílem je majetková účast člena na družstevní výstavbě, technickém zhodnocení domu a na pořízení pozemku příslušejícího k domu. Pokud představenstvo rozhodne o odkoupení pozemku pod budovou, činí zároveň rozhodnutí o zvýšení členského podílu. Zvýšení členského podílu je člen povinen uhradit do 30 dnů od doručení rozhodnutí.
Dodatečný členský vklad je úhrada, jejímž splacením je podmíněno přidělení uvolněného bytu (nebytového prostoru) vedle úhrady členského podílu připadajícího na tento byt (nebytový prostor). Dodatečný členský vklad stanoví představenstvo. Dodatečný členský vklad a členský podíl musí být zaplacený před uzavřením nájemní smlouvy.
čl. 16
Převod členských práv a povinností
Převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu představenstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu
předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě.
Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.
čl. 17
Převod části členských práv a povinností
Člen může převést část svých členských práv a povinností na jiného člena téhož družstva v případech
a) kdy člen-uživatel družstevního bytu získal práva na přidělení jiného bytu v družstvu
b) kdy člen-uživatel družstevního bytu a místnosti nesloužící k bydlení převádí část členských práv a povinností týkající se buď bytu nebo místnosti nesloužící k bydlení
Předseda dá souhlas ke vzájemnému převodu části členských práv a povinností mezi členy téhož družstva v případech, kdy předmětem převodu jsou práva a povinnosti týkající se bytů, z nichž alespoň u jednoho dosud nevzniklo právo osobního užívání.
Rozhodnutí předsedy musí být členu doručeno do vlastních rukou.
čl. 18
Zánik členství
Členství v družstvu zaniká:
a) dohodou
b) vystoupením
c) smrtí člena pokud jeho členství nepřejde na dědice
d) vyloučením
e) zánikem družstva likvidací.
f) prohlášením konkursu na majetek člena
g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena
h) v případě pravomocného nařízení výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností
i) vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce
čl. 19
Dohoda
Dohodne-li se družstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem
Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen písemně. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi.
čl. 20
Vystoupení
Člen může z družstva vystoupit. Členství zaniká uplynutím doby dvou měsíců, tato doba začíná dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení z družstva.
Člen, který nesouhlasí s převodem svých členských práv a povinností na právního nástupce družstva, může z družstva vystoupit ke dni, kdy k tomuto převodu má dojít, když to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení shromáždění delegátů. Nárok na vypořádací podíl je povinný uhradit členovi, který z družstva vystoupil, právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něho přešlo jmění družstva.
Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem družstva.
čl. 21
Úmrtí člena
Zemře-li člen a nejde-li o společné členství manželů přechází dnem jeho smrti členství v družstvu na dědice, pokud o to dědic požádá, kterému připadl základní členský vklad nebo členský podíl. S přechodem členství přechází na dědice i nájem družstevního bytu (nebytového prostoru), popř. právo na uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru). Nepřešlo-li členství na dědice, zaniká smrtí člena.
Náležely-li zůstaviteli dva nebo více členských podílů v jednom a témže družstvu, mohou jednotlivé členské podíly připadnout různým dědicům. Tím se zůstavitelovo členství v den jeho smrti přemění na dvě nebo více samostatných členství (popř. společných členství manželů) jednotlivých dědiců.
Členským podílem se pro účely dědění rozumí zůstatková hodnota členského podílu a hodnota jiné majetkové účasti zůstavitele na nákladech výstavby družstevního bytu (nebytového prostoru).
čl. 22
Vyloučení
Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena jestliže:
a)závažným způsobem nebo opětovně a přes výstrahu porušuje své členské povinnosti určené zákonem nebo stanovami,
b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu, jeho majetku nebo proti členům družstva,
c) po převodu bytu do vlastnictví nezaplatil ve lhůtě stanovené představenstvem základní členský vklad podle čl. 5.
Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena jen po 6. měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod pro vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
Je-li jednání člena, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odst. 1, písm. b) předmětem šetření jiného orgánu, začíná lhůta 6 měsíců podle odst. 2 dnem, kdy se družstvo dozvědělo o výsledku tohoto šetření.
Rozhodnutí o vyloučení z družstva musí být doručeno do vlastních rukou. V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod podle odst. 1, který nelze dodatečně měnit, členství zaniká dnem právní moci rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva.
Nesouhlasí-li člen s rozhodnutím představenstva o vyloučení, může do 3 měsíců od doručení písemného rozhodnutí podat odvolání ke shromáždění delegátů. Odvolání má odkladný účinek.
Soud na návrh člena, kterého se rozhodnutí týká, vyhlásí rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.
čl. 23
Likvidace družstva
Členství zaniká po zrušení družstva a ukončení jeho likvidace dnem výmazu družstva z obchodního rejstříku.
čl. 24
Zánik společného členství manželů
Společné členství manželů v družstvu zaniká:
a) smrtí jednoho z manželů
b) dohodo u rozvedených manželů
c) rozhodnutím soudu o zrušení práva společného nájmu bytu (nebytového prostoru) rozvedenými manželi.
Zanikne-li společné členství manželů v družstvu smrtí jednoho z nich, zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) pozůstalý manžel.
Po rozvodu manželství zůstává členem družstva a nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) ten z rozvedených manželů, který byl určen dohodou rozvedených manželů nebo rozhodnutím soudu.
Dohodnou-li se po rozvodu manželství rozvedení manželé - společní členové družstva, užívající společně družstevní byt i nebytový prostor, že jeden z nich bude jako člen družstva užívat družstevní byt a druhý nebytový prostor, nebo rozhodne-li tak soud, zaniká společné členství manželů jeho přeměnou na samostatné členství každého z nich dnem uzavření dohody nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu.
Společné členství manželů v družstvu zaniká i převodem jejich členských práv a povinností, jejich písemnou dohodou s družstvem, vystoupením z družstva, vyloučením a zánikem družstva po ukončení likvidace.
čl. 25
Majetkové vypořádání
Zánikem členství podle čl. 21 vzniká bývalému členu nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl se rovná výplatě majetkové účasti dosavadního člena družstva. U nebydlícího člena se rovná výplatě základního členského vkladu. U nájemce družstevního bytu při zániku jeho členství se vyrovnávací podíl rovná výplatě členského podílu, zhodnocení o splacený úvěr (další členský vklad). Do vypořádacího podílu může případně patřit i další majetková účast člena na podnikání družstva.
Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím 3 měsíců po schválení roční účetní závěrky za rok, ve kterém členství zaniklo. Pokud to hospodářská situace dovoluje, může družstvo uspokojit tento nárok nebo jeho část i dříve.
Výplata dalšího členského vkladu (členský podíl zvýšený o úmor úroku uhrazeného členem) je vázán vždy na uvolnění bytu nebo místnosti nesloužící k bydlení.
Zanikne-li nájemní poměr člena k družstvu bez zániku členství, vznikne členovi nárok na výplatu vypořádacího podílu, sníženého o základní členský vklad uplynutím 3 měsíců od schválení roční účetní závěrky za rok, ve kterém po zániku nájmu přestal byt užívat a vyklizený jej předal družstvu.
Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva.
Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu.
Zánikem členství v důsledku převodu práv a povinností, spojených s členstvím a nebo výměny bytu nevzniká dosavadnímu členovi vůči družstvu nárok na vypořádací podíl. Vzájemné nároky si účastníci převodu nebo výměny vypořádají mezi sebou.
Při převodu bytu do vlastnictví nájemce při zániku jeho členství nevzniká dosavadnímu členovi nárok na vypořádací podíl. V případě, že po převodu bytu do vlastnictví zaplatí vlastník družstvu základní členský vklad a jeho členství bude trvat nadále, rovná se vypořádací podíl při zániku takového členství výplatě základního členského vkladu tak, jako u vlastníků bytů a podílových vlastníků.
čl. 26
Členská evidence
Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisuje kromě jména, bydliště a rodného čísla fyzické osoby i výše jejího členského vkladu a výše členského vkladu, který splatila. V seznamu se bez zbytečného odkladu vyznačí všechny změny evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každému, kdo prokáže právní zájem, aby do seznamu nahlédl. Člen družstva má právo do seznamu nahlížet a žádat vydání potvrzení o svém členství a obsahu zápisu v seznamu.
Část IV. Přidělování bytů
čl. 27
Přidělování bytů
Byty přiděluje předseda členům podle zásad schválených představenstvem tak, aby nevznikaly zbytečné ztráty.
čl. 28
Přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na dobu určitou
Předseda může smlouvou o nájmu přenechat družstevní byt (nebytový prostor) občanovi, popř. právnické osobě, i když nepůjde o člena družstva v případě, kdy o byt (nebytový prostor) nemá zájem žádný z členů družstva. Stejně může předseda přenechat byt (nebytový prostor) tomu, kdo zabezpečuje provoz družstevního domu. V těchto případech nevzniká povinnost ke splacení členského podílu. Výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) se určí ve smlouvě.
Část V. Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru)
čl. 29
Vznik nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru)
Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) vzniká smlouvou, kterou družstvo (pronajímatel) přenechá svému členu (nájemci) do užívání družstevní byt (nebytový prostor). Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.
Členovi vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy:
a) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru), vydaného příslušným orgánem družstva
b) převodem členských práv a povinností nebo převodem části členských práva povinností
c) na základě dohody o výměně bytu
d) na základě zdědění členského podílu
Nájemní smlouva musí obsahovat označení předmětu a rozsah užívání, výšku nájemného a způsob výpočtu úhrady za plnění spojené s užíváním bytu. Měla by též obsahovat i popis příslušenství a popis stavu bytu. Jestliže nebyla nájemní smlouva uzavřena písemně, vyhotoví se o jejím obsahu zápis.
čl. 30
Práva a povinnosti z nájmu bytu
Se členem - nájemcem družstevního bytu a s manželi - společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet jejich příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť a snacha, jakož i osoby, které žijí s nájemci ve společné domácnosti. Počet těchto osob a jeho změnu je povinen člen - nájemce neprodleně oznámit družstvu.
Kromě práva užívat byt, má člen - nájemce družstevního bytu a na základě jeho práva - i osoby, které s ním bydlí, právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu.
Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.
čl. 31
Družstvo je povinno zajistit členu - nájemci družstevního bytu plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. Zejména je povinno odevzdat mu byt ve stavu způsobilém pro řádné užívání.
Veškeré revize a opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce (společní nájemci). Opravami v bytě nejsou opravy a výměny vodoinstalačních, kanalizačních, plynových rozvodů (jedná se o svislé stoupačky a svody) a topných rozvodů (včetně topných těles).
Výbor samosprávy může z technických nebo estetických důvodů stanovit jednotná pravidla upravující způsob provedení některých drobných oprav nebo běžné údržby bytu.
čl. 32
Neplní-li družstvo svoji povinnost odstranit závady, které brání řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon práva člena - nájemce družstevního bytu ohrožen, má člen právo po předchozím upozornění družstva závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něho náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.
Nepostará-li se člen - nájemce družstevního bytu o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má družstvo právo učinit tak po předchozím upozornění člena na jeho náklad samo a požadovat od něj náhradu.
čl. 33
Člen - nájemce družstevního bytu je povinen oznámit bez zbytečného odkladu družstvu potřebu těch oprav v bytě, které má nést družstvo a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.
čl. 34
Člen - nájemce družstevního bytu je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí a jeho hosté. Nestane-li se tak, má družstvo právo po předchozím upozornění člena závady a poškození odstranit a požadovat od něho náhradu.
čl. 35
Člen - nájemce družstevního bytu nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu družstva a to ani na svůj náklad.
čl. 36
Družstvo je oprávněno provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě se souhlasem člena - nájemce družstevního bytu (netýká se výměn stoupaček a měřidel). Provádí-li družstvo takové úpravy na příkaz příslušného orgánu státní správy, je člen povinen jejich provedení umožnit, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.
čl. 37
Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu
Člen - nájemce družstevního bytu je povinen platit nájemné za užívání družstevního bytu ve výši předpokládaných nákladů družstva vynaložených na jeho provoz a správu.
Součástí nájemného je také částka určená na dotaci fondu na financování údržby a investic. Jeho výši stanoví představenstvo v souladu s předpokládanou mírou postupného opotřebení družstevního domu nebo objektu s nebytovými prostorami.
Nájemné se platí za běžný měsíc, nejpozději do 15. dne příslušného měsíce. Rozdíl mezi stanoveným nájemným a skutečnými náklady vynaloženými družstvem na provoz a správu bytu za kalendářní rok představují hospodářský výsledek samosprávy. Hospodářský výsledek bude zúčtován se základním fondem bytového hospodářství samosprávy, příp. z přebytku bude dotována rezerva na opravy.
Záloha na úhradu za další plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu (spotřeba tepelné energie a vodné-stočné) se platí spolu s nájemným. Rozdíl mezi zálohou a skutečnými náklady družstva na poskytnuté plnění v průběhu kalendářního roku (nebo jiného stanoveného období) vynaloženými, vyúčtuje družstvo podle platných předpisů se členem nejpozději do tří měsíců poté, kdy mu bude jejich výše známa.
Výši nájemného a záloh za další plnění poskytovaná s užíváním bytu určuje roční analýza hospodaření příslušného střediska bytového hospodářství.
Vyúčtováním zjištěný přeplatek podle odst. 4 družstvo členu uhradí nejpozději do šedesáti dnů po vyúčtování. V téže době je člen povinen uhradit družstvu vyúčtováním zjištěný nedoplatek
Spolu s nájemným a zálohou za další plnění poskytovaná s užíváním bytu hradí člen na jeho byt připadající částku úmoru a úroku úvěru (tzv. anuitu) poskytnutého družstvu na výstavbu peněžním ústavem.
Nezaplatí-li člen - nájemce družstevního bytu nájemné a zálohu za další plnění poskytovaná s užíváním bytu spolu s částkou uvedenou v odst. 7 do pěti dnů po jejich splatnosti, je povinen zaplatit družstvu poplatek z prodlení.
čl. 38
Člen - nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud družstvo přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má člen i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže užívání bytu se v důsledku toho zhoršilo.
Stejné právo má člen- nájemce družstevního bytu, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.
Člen - nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pokud je družstvo řádně a včas neplní.
čl. 39
Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu je třeba uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců ode dne odstranění závad.
čl. 40
Společný nájem družstevního bytu manželi
Společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manželi.
Společný nájem družstevního bytu vznikne, jestliže za trvání manželství manželé nebo jeden z nich se stane nájemcem družstevního bytu. Jestliže se stal nájemcem bytu některý z manželů před uzavřením manželství, vznikne společný nájem bytu uzavřením manžel ství.
Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.
čl. 41
Běžné záležitosti, týkající se společného nájmu družstevního bytu manželi, může vyřizovat každý z manželů. V ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Z právních úkonů, týkajících se společného nájmu družstevního bytu, jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně.
čl. 42
Právo společného nájmu družstevního bytu manželi zanikne:
rozvodem manželství v případě, že nevzniklo společné členství manželů v družstvu,
dohodou rozvedených manželů . společných členů družstva, popř. rozhodnutím soudu,
smrtí jednoho z manželů,
zánikem nájmu družstevního bytu.
čl. 43
Nevzniklo-li společné členství manželů v družstvu, má právo užívat družstevní byt po rozvodu ten z manželů, který je členem družstva.
Vzniklo-li manželům společné členství v družstvu, zůstává členství a právo užívat družstevní byt domu z rozvedených manželů, který byl určen jejich dohodou. Nedohodnou-li se, rozhodne o tom na návrh jednoho z nich soud.
Zemře-li manžel a manželé nebyli společnými členy družstva, přechází členství v družstvu a nájem družstevního bytu na dědice, kterému připadl členský podíl. Zemře-li manžel a manželé byli společnými členy družstva, zůstává členem družstva a jediným nájemcem družstevního bytu pozůstalý manžel.
čl. 44
Pronájem bytu (části bytu)
Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do
podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového určení jen s
písemným souhlasem družstva. Porušení této povinnosti se považuje za porušení
povinnosti podle čl.
Nemůže-li nájemce ze závažných důvodů po delší dobu byt užívat a nesouhlasí-li družstvo bez vážných důvodů s tím, aby pronajatý byt nebo jeho část nájemce přenechal jinému po podnájmu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle družstva.
Po skončení podnájmu podnájemce nemá právo na náhradní podnájem.
čl. 45
Výměna bytu
Člen - nájemce družstevního bytu může uzavřít se souhlasem orgánu družstva dohodu o výměně bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu a musí obsahovat dohodu účastníků výměny o převodu členských práv a povinností. Předseda dohodu o výměně bytů neschválí, jestliže ten, na koho mají být převedena členská práva a povinnosti není zletilý, pokud již členem některého družstva není. Odepře-li družstvo bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle družstva.
Jestliže člen - nájemce družstevního bytu i nebytového prostoru vyměňuje odděleně pouze byt nebo nebytový prostor s občanem, který není členem družstva, orgán družstva dohodu neschválí, dokud se tento občan nestane členem družstva.
Jde-li o výměnu bytů v témže družstvu, nabývá dohoda účinnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí orgánu družstva o souhlasu s výměnou. Jde-li o výměnu bytů v různých družstvech nebo o výměnu bytu družstevního za byt nedružstevní, nabývá dohoda účinnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí posledního orgánu příslušného k udělení souhlasu.
Převod členských práv a povinností na základě dohody o výměně bytů nastane dnem uskutečnění výměny bytů.
čl. 46
Právo na splnění dohody o výměně bytů musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas, jinak právo zanikne.
Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit, musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.
čl. 47
Zánik nájmu družstevního bytu
Nájem družstevního bytu zaniká:
zánikem členství nájemce družstevního bytu
písemnou dohodou mezi družstvem a členem - nájemcem družstevního bytu ke dni stanovenému v dohodě
písemnou výpovědí člena - nájemce družstevního bytu, ve kterém musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit, a to nejméně tři měsíce tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce, není-li lhůta uvedena, skončí nájem bytu posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla družstvu
výpovědí nájmu družstevního bytu s přivolením soudu podle § 711, odst. 1, písm. c, d, e, g, h OZ 509/91 Sb.
uplynutím doby v případě, že nájem družstevního bytu byl sjednán na určitou dobu
čl. 48
Bytové náhrady
Člen - nájemce družstevního bytu, jemuž zanikl nájem bytu není povinen se z bytu vystěhovat, dokud mu není zajištěna odpovídající bytová náhrada. I bez zajištění náhrady je povinen se z bytu vystěhovat, jestliže mu není třeba poskytnout ani náhradní byt, ani náhradní ubytování.
Co se rozumí v konkrétních případech bytovou náhradou stanovuje občanský zákoník (§ 712) zák.č. 509/91 Sb. a 102/92 Sb. ČNR.a jejich novely
čl. 49
Nájem nebytových prostor
O nájmu nebytových prostor platí přiměřeně stanovení o nájmu bytů.
Jde-li o nájem nebytových prostor, které jsou určeny k výkonu povolání jen jednoho z manželů, právo společného nájmu nevznikne.
Nájem a podnájem nebytových prostor postavených bez finanční účasti členů upravuje zák.č. 116/90 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
čl. 50
Zajištění řádného využití bytů
Družstvo dbá, aby družstevní byty, se kterými hospodaří, byly řádně a účelně využívány k bytovým účelům.
Zjistí-li družstvo, že člen přidělený byt bez vážných důvodů vůbec neužívá anebo jej užívá jen občas, popř. že užívá dva byty, vyzve člena, aby byt řádně užíval nebo provedl takové dispozice s bytem, které podle stanov jsou přípustné, nebo byt odevzdal družstvu. Nestane-li se tak, družstvo požádá soud o přivolení k výpovědi nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru).
Byt nebo jeho část může člen - nájemce družstevního bytu nebo členové jeho domácnosti dočasně používat i k jiným účelům než k bydlení jen se souhlasem předsedy družstva.
O trvalém užívání bytu k jiným účelům než k bydlení rozhoduje představenstvo.
čl. 51
Sloučení bytů
Byt je možné sloučit se sousedním bytem (částí bytu) jen se souhlasem představenstva družstva.
Představenstvo družstva povolí sloučení tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru členy domácnosti.
čl. 52
Rozdělení bytu
Byt je možné rozdělit na dva nebo více samostatných bytů jen se souhlasem představenstva družstva.
Představenstvo družstva povolí rozdělení bytu zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru. Byt získaný rozdělením družstvo přiděluje podle pořadníku. Mimo pořadník přiděluje představenstvo družstva tento byt, jestliže k rozdělení bytu dojde na návrh člena - nájemce družstevního bytu ve prospěch příbuzného v přímé řadě, sourozence nebo jiných osob, žijících s nájemcem ve společné domácnosti po dobu nejméně tří let, za předpokladu, že jsou členy družstva.
čl. 53
Souhlas představenstva družstva se sloučením nebo rozdělením bytu nenahrazuje povolení stavebního úřadu, které je nutné podle zvláštních předpisů (stavební zákon).
V souvislosti se sloučením nebo rozdělením bytu představenstvo družstva současně přerozdělí náklady a zdroje financování sloučených nebo rozdělených bytů a určí výšku členských podílů a zůstatek nesplaceného investičního úvěru připadajících na příslušné byty.
část VI. Orgány družstva
čl. 54
Orgány družstva
Orgány družstva jsou:
shromáždění delegátů - členská schůze
představenstvo
kontrolní komise
předseda
členská schůze samosprávy
výbor samosprávy
čl. 55
Do orgánů družstva mohou být voleni jen členové družstva starší 18ti let a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva.
čl. 56
Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které podle stanov družstva spadají do jejich působnosti.
Kolektivní orgány družstva rozhodují na základě řádného svolání všech členů orgánu.
Kolektivní orgány družstva jsou způsobilé se usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro nadpoloviční většina přítomných, pokud stanovy neurčují jina k.
čl. 57
Funkční období členů orgánů družstva činí pět let.
Členové orgánu družstva mohou být voleni opětovně.
čl. 58
Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly a dodržovat obecně závazné právní předpisy a stanovy. Pokud při výkonu funkce způsobí družstvu škodu, odpovídají za ni v rozsahu stanoveném zákonem.
Nároky družstva z odpovědnosti členů orgánů družstva za škodu uplatňuje představenstvo. Vůči členům představenstva uplatňuje nároky družstva kontrolní komise prostřednictvím jí určeného člena.
Tyto nároky družstva mohou být uplatněny u soudu jed s předchozím souhlasem delegátů. Shromáždění delegátů může schválit i smír v této věci.
čl. 59
Neplní-li člen voleného orgánu řádně svoji funkci, může jej před uplynutím funkčního období odvolat orgán, který jej zvolil a povolat dnem účinnosti odvolání náhradníka podle stanoveného pořadí.
Členům orgánů družstva může být za výkon funkce přiznána odměna, popř. poskytnuta náhrada ušlé mzdy a nákladů spojených s výkonem funkce. Výši odměny stanoví členská schůze samosprávy pro DS a představenstvo pro ostatní funkcionáře.
čl. 60
Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné
Členové představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti, o upřesnění této činnosti rozhoduje předseda družstva.
čl. 61
Každému členu družstva i každému členu orgánu družstva náleží jeden hlas.
V orgánech družstva se hlasuje veřejně. V jednotlivých případech se může jednající orgán usnést na hlasování tajném.
V představenstvu a kontrolní komisi lze usnesení přijmout hlasováním uskutečněným písemně nebo pomocí prostředků sdělovací techniky, jestliže s tímto způsobem hlasování projeví souhlas všichni členové orgánu. Pro tento případ se hlasující pokládají za pří tomné.
čl. 62
Orgány družstva jednají jen o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání.
Jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením. Jednání je třeba vést tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci.
čl. 63
O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis bezprostředně po projednání bodu programu a následně se přečte. Zápis musí obsahovat:
a) datum a místo konání schůze
b) přijaté usnesení
c) výsledky hlasování
d) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování
Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků jednání, pozvánka na něj a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům.
Každý člen má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k nahlédnutí.
Podrobnosti o postupu orgánů družstva při volbách a odvolání, o jednání a rozhodování a ověřování zápisu upravuje volební a jednací řád, které schvaluje shromáždění delegátů.
čl. 64
Shromáždění delegátů
Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, kde uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva, kontrolovat činnost družstva a jeho orgánů. Shromáždění delegátů plní v plném rozsahu působnost členské schůze.
Do výlučné působnosti shromáždění delegátů patří
a) přijímat a měnit stanovy a jednací řád
b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise v počtu a způsobem, který sám určí
c) projednávat a schvalovat zprávy představenstva a kontrolní komise o činnosti družstva
d) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje, schvalovat zásady hospodaření, řádnou roční uzávěrku a rozhodovat o tom, jak se naloží se ziskem a uhradí případná ztráta
e) schvalovat statuty fond ů
f) rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu
g) rozhodovat o odvolání proti usnesení představenstva
h) rozhodovat o rozdělení, přeměně, sloučení, splynutí, jiné změně právní formy a o jiném zrušení družstva
i) rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty; takové rozhodnutí může shromáždění delegátů přijmout jen po předchozím písemném souhlasu většiny členů bytového družstva, kteří jsou nájemci v nemovitosti, které se rozhodování týká; to neplat í, jestliže družstvu vznikla povinnost převést byt nebo nebytový prostor do vlastnictví člena, který je nájemcem.
Do působnosti shromáždění delegátů patří i rozhodování týkající se družstva a jeho činnosti pokud si rozhodování o některé věci vyhradil
Shromáždění delegátů může na návrh kontrolní komise změnit nebo zrušit pravomocné rozhodnutí představenstva nebo předsedy družstva, kterým byly porušeny obecně závazné právní předpisy nebo stanovy družstva, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí do podání návrhu neuplynuly více než dva roky.
čl. 65
Jednání shromáždění delegátů družstva svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jednou ročně.
Shromáždění delegátů musí být svoláno, požádá-li o to písemně
a) jedna třetina členů družstva
b) jedna třetina delegátů
c) kontrolní komise
Pořad jednání musí být oznámen na pozvánkách zaslaných nejpozději 10 dní před zasedáním shromáždění delegátů. Písemné pozvánky dále obsahují datum, hodinu a místo jednání. Spolu s pozvánkou se zpravidla zasílají i písemné podkladové materiály.
Na shromáždění delegátů musí být pozváni všichni zvolení delegáti. Členové představenstva a kontrolní komise se shromáždění delegátů účastní z titulu své funkce.
Při hlasování má každý delegát jeden hlas.
čl. 66
Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá představenstvo náhradní shromáždění delegátů tak, aby se konalo do tří týdnů ode dne, kdy se mělo konat shromáždění delegátů původně svolané. Náhradní shromáždění musí mít nezměněný pořad jednání a je schopno usnášet se bez ohledu na ustanovení čl. 66, tj. bez ohledu na počet účastněných delegátů. Pozvánka musí být zaslána nejpozději 10 dní před konáním náhradního shromáždění delegátů a nejpozději do 15-ti dnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění delegátů.
čl. 67
Na návrh člena vysloví soud neplatnost usnesení shromáždění delegátů, pokud usnesení je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva. Návrh soudu může člen podat, požádá-li o zaprotokolování námitky na shromáždění delegátů, které usnesení přijalo, nebo jestliže námitky oznámil představenstvu do jednoho měsíce od konání tohoto shromáždění. Návrh soudu lze podat jen do jednoho měsíce ode dne, kdy člen požádal o zaprotokolování námitky nebo od oznámení námitky představenstvu.
čl. 68
Představenstvo
Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem družstva, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou zákonem, stanovami nebo rozhodnutím shromáždění delegátů vyhrazeny jinému orgánu. Za svou činnost odpovídá shromáždění delegátů.
Představenstvo zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení shromáždění delegátů, pravidelně mu podává zprávy o své činnosti a o činnosti družstva, svolává a připravuje jeho jednání.
Představenstvo má 9 členů s tím, že při volbách budou zvoleni náhradníci, kteří se ujmou funkce v případě odstoupení řádného člena
Představenstvo se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manželi, příbuznými v řadě přímé, nebo sourozenci.
Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (představenstva), (dále jen “předseda”) popř. místopředsedu (místopředsedy).
Představenstvo se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do 10ti dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků.
Schůzí představenstva se mohou zúčastnit s hlasem poradním pověření členové kontrolní komise a zástupci odborové organizace pracovníků družstva.
Roční odměna členu představenstva nesmí překročit výši jedné průměrné měsíční mzdy vyplacené zaměstnancům družstva.
Pro odpovědnost členů představenstva, popřípadě členů jiných orgánů podílejících se na řízení platí obdobně § 193 odst. 2, § 194 odst. 2 první až pátá věta a odstavce 4 až 7.zák.č.370/00Sb případně jeho novel.
a) Každý člen je oprávněn podat jménem družstva žalobu proti členovi představenstva nebo proti členovi jiného orgánu podílejícího se na řízení družstva nebo jeho organizační jednotky o náhradu škody, kterou družstvu způsobil. Jiná osoba než člen družstva, který žalobu podal, nebo osoba jím zmocněná nemůže v řízení činit úkony jménem družstva či za družstva.
b) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, vymáhá-li náhradu škody představenstvo.
čl. 69
Představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda nebo jiný člen představenstva v pořadí stanoveném představenstvem.
Právní úkony představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda (popř. místopředseda) a další člen představenstva.
Členové nebo pracovníci družstva jsou oprávněni činit jménem družstva právní úkony, nutné ke splnění uložených pracovních úkolů pouze tehdy, kdy je to stanoveno organizačním řádem nebo je to v obchodním styku obvyklé.
Představenstvo může na základě písemné plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné občany a organizace.
čl. 70
Schůzi představenstva svolává a řídí předseda (místopředseda) popř. pověřený člen představenstva.
Jednotlivé záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je předkládá, přičemž současně předkládá i návrh na usnesení.
čl. 71
Předseda
Předseda je orgánem družstva. Jemu přísluší:
a) organizovat a řídit jednání a práci představenstva
b) rozhodovat o bytových otázkách v rozsahu určeném ve stanovách
c) řídit běžnou činnost družstva (pokud je pracovníkem družstva)
Za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu.
čl. 72
Organizování práce představenstva
V této činnosti předseda družstva:
svolává a řídí schůze představenstva a navrhuje program jeho jednání
organizuje přípravu schůzí představenstva, rozhoduje o přizvání dalších účastníků jednání
jedná jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva
podepisuje s dalším členem představenstva právní úkony, pro které je předepsána písemná forma
čl. 73
Rozhodování o bytových otázkách
V této činnosti předseda:
a) přiděluje členům družstevní byty (nebytové prostory)
b) rozhoduje o změně nebo zrušení rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru)
c) uzavírá se členy - účastníky svépomocné výstavby družstevních bytů (nebytových prostor) smlouvy o jiném plnění na členský podíl. Ve spolupráci s výborem samosprávy vyhodnocuje celkové splnění smluv o jiném plnění na členský podíl jednotlivých členů.
d) rozhoduje o rozsahu příslušenství družstevního bytu (nebytového prostoru) a o výši nájemného a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru)
e) dává souhlas ke smlouvě o podnájmu bytu (části bytu)
f) dává souhlas k dohodám o výměně bytu
g) uzavírá se členem - nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) dohodu o zániku nájmu družstevního bytu
h) uděluje souhlas s dočasným použitím bytu nebo jeho části pro jiné účely než bydlení
i) uzavírá smlouvy o přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu podle čl. 28.
O žádosti členů rozhoduje předseda nejdéle do třiceti dnů od jejich podání.
O své činnosti podle odst. 1 informuje předseda představenstvo.
čl. 74
Řízení běžné činnosti družstva
Pokud je předseda pracovníkem družstva, řídí jeho činnost v postavení vedoucího organizace ve smyslu pracovně-právních a ostatních obecně závazných právních předpisů.
Pracovní poměr předsedy družstva vzniká volbou ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce.
Není-li předseda pracovníkem družstva, řídí běžnou činnost družstva pracovník družstva určený organizačním řádem.
čl. 75
Kontrolní komise
Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti členů družstva
Kontrolní komise se vyjadřuje k roční účetní závěrce a k návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty družstva.
Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat si u představenstva jakékoli informace o hospodaření družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů. Pověření členové kontrolní komise jsou oprávněni se zúčastnit zasedání všech orgánů družstva.
Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje sjednání nápravy.
K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu kontrolní komise.
Neodstraní-li představenstvo zjištěné nedostatky, je kontrolní komise oprávněna požádat představenstvo o svolání shromáždění delegátů.
Pro členy kontrolní komise platí čl. 68, odst. 9
čl. 76
Kontrolní komise má 5 členů s tím, že při volbách budou zvoleni náhradníci, kteří se ujmou funkce v případě odstoupení řádného člena
Kontrolní komise se volí ze členů družstva tak, aby její členové mezi sebou nebo se členy představenstva nebyli manželi, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva ani členové výboru samosprávy a pracovníci družstva.
Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu, o způsobu volby rozhoduje komise.
Kontrolní komise odpovídá za svou činnost shromáždění delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. Na ostatních orgánech družstva je n ezávislá.
čl. 77
Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tří měsíce.
Schůzi svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen kontrolní komise.
Podklady pro jednání schůzí, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách a revizích, jakož i návrhy na opatření připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří komisi informují o průběhu prověrek a ko ntrol.
čl. 78
Samospráva
Samospráva je organizační jednotkou družstva. Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti.
Úkolem samosprávy je aktivizovat členy a umožňovat jim přímou účast na společenské a hospodářské činnosti družstva.
Orgány družstva, zajišťující činnost samosprávy, jsou členské schůze a výbor samosprávy.
čl. 79
Členská schůze samosprávy
Členská schůze samosprávy je orgánem družstva, ve kterém členové projednávají záležitosti okruhu působnosti samosprávy a seznamují se s činností a celkovým stavem družstva.
Členská schůze samosprávy zejména:
a) rozhoduje o způsobu zajištění úkolů, které jí byly uloženy představenstvem v souladu s hlavními směry činnosti družstva
b) volí ze svého středu členy výboru samosprávy v počtu nejméně třech osob
c) projednává a schvaluje zprávy výboru samo správy o jeho činnosti
d) rozhoduje o příp. odchylkách způsobu úhrady oprav v bytě a úhrad nákladů spojených s běžnou údržbou bytů
e) dává souhlas ke změně charakteru užívání společných prostor domu a k uzavření nájemní smlouvy, týkající se tohoto prostoru, stejně jako k nebytovým prostorům pronajímaných podle zvláštních předpisů.
f) členská schůze může zvolit jen předsedu samosprávy spravomocemi výboru samosprávy
čl. 80
Členskou schůzi samosprávy svolává výbor samosprávy podle potřeby, nejméně však jednou do roka.
Výbor samosprávy musí svolat členskou schůzi samosprávy, požádá-li o to:
a) jedna třetina všech členů samosprávy
b) předseda družstva
Nevyhoví-li výbor samosprávy žádosti podle odst. 2 do jednoho měsíce, je oprávněn svolat členskou schůzi samosprávy sám předseda samosprávy
Členskou schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy, v případě, že členskou schůzi samosprávy svolal předseda, řídí ji pověřená osoba
O svolání schůze samosprávy a o pořadu jednání musí být členové samosprávy uvědomeni nejméně osm dnů před jejím konáním. Písemnou pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích ve všech vchodech v okruhu působnosti samosprávy.
čl. 81
Není-li v hodinu uvedenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna nadpoloviční většina jejich členů, může se schůze konat o čtvrt hodiny později za přítomnosti nejméně tří členů samosprávy. Může však jednat a rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny na pořadu jednání. K platnosti usnesení v takovém případě se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných členů.
čl. 82
Člen se zúčastňuje členské schůze samosprávy, jejímž je členem
Člen, uživatel družstevního bytu a nebytového prostoru, které se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv, je členem každé z nich, zúčastňuje se jejich členských schůzí a může být zvolen do každého z jejich výborů.
Právo účasti na členských schůzích samospráv, kterých jsou členy, mají oba manželé - společní členové. Přísluší jim společně jeden hlas. Do výboru samosprávy může být zvolen kterýkoli z nich.
Člen, který má v jednom a tomtéž družstvu samostatné
členství a současně je jeho členem na základě společného členství manželů má z
obou těchto členství, pokud jsou v jedné samosprávě společně s druhým manželem
- společným členem, pouze jeden hlas. Pokud je jeho členství samostatné a
společné členství manželů, jehož je účastníkem se nachází v okruhu působnosti
různých samospráv, řídí se právo jeho účasti na členských schůzích a pasivní
volební právo ustanoveními odst.
Zásada účasti člena (manželů - společných členů) na členských schůzích samospráv, jakož i zásada jednoho hlasu a pasivního volebního práva uvedená v odst. 1 - 4 platí pro všechny druhy okruhů působnosti samospráv.
čl. 83
Výbor samosprávy
Výbor samosprávy je výkonným orgánem samosprávy.
Výbor samosprávy zejména:
a) plní úkoly na úseku předmětu činnosti družstva v okruhu působnosti samosprávy,
b) sleduje technický stav objektů domovního hospodářství. Upozorňuje družstvo na nutnost provedení oprav a údržby a spolupracuje při jejich zajišťování,
c) stará se o zvyšování kultury bydlení, úpravy okolí domů a o ochranu životního prostředí v okruhu působnosti samosprávy,
d) dbá na dodržování domovního řádu a zásad slušnosti mezi členy užívajícími družstevní majetek v okruhu působnosti samosprávy,
e) průběžně kontroluje tvorbu a čerpání fondu na financování údržby a investic samosprávy,
f) seznamuje členskou schůzi samosprávy s výsledky hospodaření, s ročním vyúčtováním nájemného za užívání družstevních bytů a nebytových prostor a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu,
g) informuje představenstvo o činnosti a stavu samosprávy, zasíláním kopií zápisů schůzí,
h) podává členské schůzi samosprávy zprávy o své činnosti a stavu samosprávy a seznamuje ji s činností a celkovým stavem družstva,
i) zajišťovat funkčnost společných zařízeních a společných prostor i jejich estetičnost
čl. 84
Výbor samosprávy má nejméně 3 členy.
Výbor samosprávy se volí z členů samosprávy tak, aby členové výboru samosprávy nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manželi, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci.
čl. 85
Výbor samosprávy zvolí na ustavující schůzi ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda je zároveň delegátem na shromáždění delegátů.
Schůze výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce,
U DS s menším počtem bytových jednotek než 12, rozhodne představenstvo o vytvoření okrsků s minimálním počtem 20 bytových jednotek s tím, že předsedové jednotlivých DS těchto okrsků budou delegáty na shromáždění delegátů na období jednoho roku postupně, počínaje nejnižším číslem DS. Toto střídání bude uplatněno také u rozdělených DS.
Není-li zvolen výbor samosprávy nebo neplní-li své povinnosti, zajišťuje plnění jeho úkolů představenstvo prostřednictvím pověřeného pracovníka. Zvýšené náklady s tím spojené se hradí k tíži střediska bytového hospodářství příslušné samosprávy. Pověřený pracovník má pravomoc výboru samosprávy.
čl. 86
Pomocné orgány
K zajištění své činnosti mohou orgány družstva vytvářet pomocné orgány, které nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil.
Část VII. Hospodaření družstva
čl. 87
Financování činnosti družstva
Družstvo hradí náklady a výdaje své činnosti z příjmů získaných z bytového hospodářství a z ostatní hospodářské činnosti, příp. z jiných zdrojů.
Družstvo k zajištění svého hospodaření vytváří příslušné fondy
čl. 88
Bytové hospodářství
Základním ekonomickým střediskem bytového hospodářství je bytový dům.
Činnost střediska bytového hospodářství se financuje z nájemného a z úhrad za další plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytů (nebytových prostor).
Zálohové platby za služby, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu (místnosti nesloužící k bydlení) družstvo vyúčtuje podle zásad stanovených v čl. 37, odst. 4-6 stanov. Rozhodnutí o případných změnách je v kompetenci představenstva družstva
Přebytek nebo schodek z hospodaření střediska bytového hospodářství se každoročně vypořádá podle ustanovení čl. 37, odst. 3 stanov. O případných odchylkách rozhoduje představenstvo družstva. Člen družstva je povinen přispívat na úhradu schodku z hospodaření střediska bytového hospodářství, v němž užívá byt nebo místnost nesloužící k bydlení v max. výši trojnásobku členského vkladu.
čl. 89
Ostatní hospodaření
Příjmy na úhradu nákladů a výdajů ostatního hospodaření získává družstvo zejména z tržeb z realizace jeho výkonů, z příspěvků na správu, ze zápisného a jiných poplatků, úroků, příp. z dalších zdrojů.
Náklady ostatního hospodaření jsou veškeré náklady, které vznikají mimo střediska bytového hospodářství, příp. mimo střediska svépomocné družstevní výstavby.
Ze zisku ostatního hospodaření hradí družstvo přednostně své povinnosti vůči státu. Zbylý zisk použije podle rozhodnutí nejvyššího orgánu družstva k přídělům do nedělitelného fondu do fondů hmotné stimulace, příp. dalších zajišťovacích fondů a k rozdělení členům družstva v případě jejich majetkové účasti na ostatním hospodaření.
Podíl člena na zisku z ostatního hospodaření se stanoví v závislosti na výši další majetkové účasti člena na podnikání družstva.
Ztrátu z ostatního hospodaření hradí družstvo podle rozhodnutí nejvyššího orgánu družstva:
a) z nedělitelného fondu
b) rozvržením na členy ve stejném poměru jako je uvedeno v odst. 4
c) kombinací výše uvedených způsobů.
Při vykázané ztrátě z ostatního hospodaření družstva a při likvidačním schodku rozhodne nejvyšší orgán družstva o výši uhrazovací povinnosti členů, přesahující další majetkovou účast.
čl. 90
Základní kapitál
Základní kapitál tvoří souhrn základních členských vkladů, které členové splatili nebo k jejichž splacení se zavázali při vstupu do družstva.
Výše základního kapitálu nesmí klesnout pod částku 50.000,-- Kč
Základní kapitál se zvyšuje, resp. snižuje přijetím nových členů, resp. skončením členství v družstvu.
Základní kapitál se eviduje podle jednotlivých členů.
čl. 91
Fondy a rezerva na opravy a údržbu bytového fondu
Družstvo vytváří kromě základního jmění povinně nedělitelný fond, fond členských podílů, základní fond družstevní výstavby a základní fond bytového hospodářství.
Představenstvo družstva rozhoduje o tvorbě dalších zajišťovacích fondů.
Kromě fondů družstvo vytváří rezervu na opravy a údržbu bytového fondu.Tvorba a použití fondů a rezervy na opravy a údržbu bytového fondu se řídí zvláštními předpisy a těmito stanovami.
čl. 92
Nedělitelný fond
Nedělitelný fond se tvoří ze zisku. Družstvo doplňuje nedělitelný fond nejméně 10% ročního čistého zisku až do doby, kdy výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se minimálně polovině zapisovaného základního kapitálu družstva.
Prostředky nedělitelného fondu jsou volně k použití
Zdroje nedělitelného fondu se používají na úhradu ztráty. V případě dostatečných zdrojů je možno z tohoto fondu dotovat fondy hmotné stimulace a jiné zajišťovací fondy družstva na základě rozhodnutí představenstva družstva, ale nesmí být za trvání družstva použit k rozdělení mezi členy družstva.
čl. 93
Fond členských podílů
Fond členských podílů se tvoří z peněžního, osobního nebo věcného plnění, popř. aktivací splaceného investičního úvěru poskytnutého na družstevní výstavbu.
Prostředky fondu členských podílů se použijí na úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou a k vrácení členských podílů při zániku členství, resp. po uvolnění bytu ( nebyt. prostoru) po úhradě členského podílu novým členem - nájemcem bytu (nebyt. prostoru).
Zdroje fondu členských podílů se snižují ve výši zůstatkové hodnoty členských podílů připadajících na byty převáděné do vlastnictví člena - nájemce podle platných předpisů. x/
Fond členských podílů se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství (bytových objektů) a v rámci nich podle jednotlivých členů.
čl. 94
Základní fond družstevní výstavby
Základní fond družstevní výstavby se tvoří z poskytnutých státních příspěvků, případně příspěvků jiných právnických a fyzických osob, které se sdružují k družstevní výstavbě za účelem vybudování nebytových vestavěných zařízení.
Prostředky základního fondu družstevní výstavby se použijí na úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou.
Zdroje základního fondu družstevní výstavby se zvyšují o provedené splátky investičního úvěru na výstavbu. Snižují se při převodu družstevních bytů a nebyt. prostor do vlastnictví člena - nájemce podle platných předpisů. x/
Základní fond družstevní výstavby se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství (bytových objektů).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
x/ Zákon č. 42/1992 Sb. a 72/1994 Sb.
čl. 95
Základní fond bytového hospodářství
Základní fond bytového hospodářství se tvoří z přebytku hospodaření středisek bytového hospodářství.
Prostředky základního fondu bytového hospodářství jsou volně k použití.
Zdroje základního fondu bytového hospodářství se používají k úhradě ztráty středisek bytového hospodářství a k převodu do fondu družstevní výstavby na pořízení dodatečných investic družstevní výstavby.
Základní fond bytového hospodářství se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství.
čl. 96
Rezerva na opravy a údržbu bytového fondu
Rezerva se dlouhodobě vytváří na vrub nákladů středisek bytového hospodářství pravidelným příspěvkem, který je součástí nájemného nebo poplatků vlastníků bytů ve správě družstva.
Rezerva se rozpouští ve výši účtovaných externích a vnitropodnikových nákladů na opravy a údržbu bytového fondu.
Nevyčerpaná rezerva se převádí do příštího roku.
Rezerva se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství.
Část VIII. Zrušení a likvidace družstva
čl. 97
Družstvo se zrušuje:
a) usnesením shromáždění delegátů
b) prohlášením konkursu, nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku
c) rozhodnutím soudu
Rozhodnutí shromáždění delegátů o zrušení se osvědčuje notářským zápisem.
Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku.
čl. 98
Usnesení shromáždění delegátů o sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva musí obsahovat určení právního nástupce a vymezení obchodního kapitálu, které na něj přechází. Při rozdělení družstva shromáždění delegátů určí jak se kapitálu družstva a jeho členové rozdělí. Při tomto určení se vezme zřetel na oprávněné zájmy jednotlivých členů.
čl. 99
Při splynutí družstev přechází kapitál a členství na nově vzniklé družstvo dnem, ke kterému bylo nově vzniklé družstvo zapsáno do obchodního rejstříku.
Při sloučení družstva s jiným družstvem kapitál slučovaného družstva a členství přecházejí na přejímající družstvo ke dni výmazu slučovaného družstva z obchodního rejstříku.
Při rozdělení družstva přechází příslušná část kapitálu družstva a členství na družstva vzniklá rozdělením ke dni, kdy tato družstva byla zapsána do obchodního rejstříku.
V obchodním rejstříku se provede výmaz zanikajícího družstva a zápis družstva vzniklého splynutím nebo družstev vzniklých rozdělením. výmaz družstva zaniklého sloučením a zápis změny u družstva, s nímž bylo sloučeno, se provede rovněž k témuž dni.
čl. 100
Soud může na návrh orgánu státní správy, orgánu nebo člena družstva nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstva a jeho likvidaci, jestliže:
a) počet členů družstva klesl pod 5 členů
b) souhrn členských vkladů klesl pod částku zapisovaného základního jmění
c) uplynuly dva roky ode dne, kdy skončilo funkční období orgánů družstva a nebyly zvoleny nové orgány, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstvo po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost
d) družstvo porušilo povinnost vytvářet nedělitelný fond
e) družstvo porušuje ustanovení o předmětu činnosti
f) založením, splynutím nebo sloučením družstva byl porušen zákon
Soud může před rozhodnutím o zrušení družstva stanovit lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo.
čl. 101
Likvidace družstva
Zrušené družstvo vstupuje do likvidace, likvidátory jmenuje shromáždění delegátů.
Likvidátoři jsou povinni vypracovat před rozdělením likvidačního zůstatku návrh na jeho rozdělení, který projednává shromáždění delegátů. Návrh na rozdělení musí být na požádání předložen každému členu družs tva.
Likvidační zůstatek se rozdělí postupně tak, že každému členu se uhradí částka do výše jeho základního členského vkladu, popř. dalšího členského vkladu.
Každý člen družstva nebo jiná oprávněná osoba může do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů navrhnout, aby soud prohlásil usnesení shromáždění delegátů o rozdělení likvidačního zůstatku za neplatné pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Vyhoví-li soud návrhu, rozhodne zároveň o rozdělení likvidačního zůstatku. Do uplynutí lhůty tří měsíců anebo do pravomocného rozhodnutí soudu nesmí být likvidační zůstatek rozdělen.
Při likvidaci družstva se použijí přiměřeně ust. § 70-75 obchodního zákoníku.
Část IX. Společná ustanovení
čl. 102
Rozhodnutí orgánů družstva se dotýkají jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých orgánů družstva a oznamují se těmto členům nebo orgánům.
Lhůta k podání odvolání činí 15 dnů a počíná běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí.
Za včas podané se považuje i odvolání, které bylo podáno po uplynutí stanovené lhůty, nejpozději však do 3 měsíců od doručení rozhodnutí, jestliže se člen řídil nesprávným poučením orgánů družstva o odvolání nebo jestliže poučení o odvolání nebylo dáno.
O odvolání proti rozhodnutí představenstva rozhoduje shromáždění delegátů, jehož rozhodnutí je konečné, pokud stanovy neurčují jinak.
O odvolání proti rozhodnutí předsedy rozhoduje představenstvo, jehož rozhodnutí je konečné.
Představenstvo, popř. předseda může rozhodnout o odvolání sám, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví.
čl. 103
Podněty členů
O podnětech členů k rozhodnutím o činnosti orgánů družstva rozhodují orgány družstva nejdéle do 60ti dnů od jejich podání. O jejich vyřízení informuje příslušný orgán družstva člena doporučeným dopisem.
čl. 104
Doručování
Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem, a to na adresu, kterou člen sdělil.
Doručení písemností doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné pouze v případech určených těmito stanovami nebo jednacím řádem družstva.
Povinnost družstva doručit písemnost doporučeným dopisem je splněna, jakmile pošta písemnost doručí nebo jakmile jí vrátí družstvu z poslední známé adresy člena jako nedoručitelnou. Tato povinnost je splněna i tehdy, jakmile je písemnost doručena funkcionářem nebo pracovníkem družstva a člen její převzetí písemně potvrdí.
Povinnost družstva doručit písemnost do vlastních rukou je splněna:
a) při doručování písemností funkcionářem nebo pracovníkem družstva, jakmile člen její převzetí písemně potvrdí,
b) při doručování poštou, jakmile pošta písemnost do vlastních rukou doručí. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí družstvu jako nedoručitelnou a člen svým jednáním doručení zmařil, nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl.
c) při doručování rozhodnutí neplatí odst. 4, písm.b) druhá věta čl. 104 stanov
čl. 105
Počítání času
Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události jež je rozhodující pro její počátek.
Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty na jeho poslední den.
Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnostech za to, že nová lhůta počíná dnem lhůty následující pracovní den.
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den.
Lhůta pro podání je zachována, jestliže písemnost byla v poslední den lhůty doručena určenému adresátu nebo jestliže byla podána na poštu.
Představenstvo může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to člen do 1řti dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání a učinil-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.
Část X. Členství v družstvu při současném vlastnictví bytu
(nebytového prostoru)
čl. 106
Členové - vlastníci bytů mají stejná práva a povinnosti s výjimkou těch, které souvisí s nájmem družstevního bytu (nebytového prostoru) upravené v části V. stanov.
Pokud stanovy upravují povinnost platit nájemné za užívání družstevního bytu (nebytového prostoru) rozumí se tím u člena - vlastníka povinnost hradit náklady na správu a provoz domu, včetně nákladů na opravy, rekonstrukce a výměny společných částí a zařízení domu.
čl. 107
Kromě práv a povinností vyplývajících pro člena zejména z
čl.
a) počínat si tak, aby při užívání, udržování, změnách, při nájmu bytu nebo jeho části a při jiném nakládání s bytem nerušil a neohrožoval ostatní při výkonu jejich vlastnických, spoluvlastnických, popř. spoluužívacích práv,
b) udržovat byt (nebytový prostor) na svůj náklad ve stavu způsobilém k řádnému užívání, zejména včas provádět potřebnou údržbu a opravy,
c) odstranit závady a poškození, která na jiných bytech nebo na společných částech nebo zařízení domu způsobil sám, nebo ti, kteří s ním byt užívají,
d) zdržet se provádění úpravy bytu a jeho zařízení, jimiž by byl bez souhlasu ostatních vlastníků měněn vzhled domu, ohrožena statická bezpečnost konstrukcí a narušena činnost technického zařízení domu (plyn, vytápění, voda, kanalizace, elektro, vzduchotechnika, STA a pod.) . Současně je vlastník bytu povinen zajistit předepsané revize technických zařízení v bytě ve stanovených lhůtách tak, aby neohrozil bezpečnost a zdraví ostatních vlastníků. Ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.
e) umožnit na požádání přístup do bytu, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování ostatních bytů, popř. domu jako celku.
Vlastník bytu má právo a povinnost zúčastňovat se na správě domu a jako spoluvlastník na rozhodování o společných částech a zařízení domu.
čl. 108
Další práva a povinnosti člena - vlastníka a družstva při zabezpečování správy a provozu domu související s vlastnictvím bytu a spoluvlastnictvím společných prostor a zařízení domu jsou upraveny prohlášením vlastníků o převedení družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví nájemce - člena bytového družstva.
Před uzavřením smlouvy o převodu družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena je člen povinen uhradit družstvu náklady, které mu vznikly v souvislosti s převodem bytu a to ve výši stanovené představenstvem družstva.
V případě, že člen - vlastník svůj byt (nebytový prostor) pronajme, je povinen v nájemní smlouvě zabezpečit plnění všech povinností vůči družstvu, které pro něho vyplývají ze stanov a prohlášení vlastníka o převedení vlastnictví družstevního bytu (nebytového prostoru).
V případě převodu vlastnictví, popř. při uzavření nájemní smlouvy je člen - vlastník povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně družstvu.
Další či jiné vztahy majitele bytu ke spoluvlastníkům společných částí domu a správě domu se řídí ustanovením prohlášení vlastníka registrovaného v katastru nemovitostí.
Člen družstva – vlastník bytu či nebytového prostoru nemá právo hlasovat o majetku družstva.
Část XI. Přechodná a závěrečná ustanovení
čl. 109
Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními těchto stanov i právní vztahy vzniklé mezi družstvem a jeho členy navzájem, před nabytím platnosti těchto stanov. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím platnosti těchto stanov se však posuzují podle dosavadních stanov.
čl. 110
O žádostech a odvoláních členů, o nichž před nabytím platnosti těchto stanov družstvo s konečnou platností nerozhodlo, bude rozhodnuto podle těchto stanov.
čl. 111
Dosavadní stanovy družstva se ruší.
Tyto stanovy byly přijaty shromážděním delegátů dne 29.4.2003 a nabývají účinnosti dnem schválení.